Po zdravotní a ekonomické krizi nás čeká krize klimatická, nabádají stavitelé zelených domů Musilovi

8. duben 2021
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy zelená střecha (ilustrační obr.)

Libor a Jana Musilovi jsou zakladatelé rodinné ekologické výrobní a stavební firmy ze Slavkova u Brna. „Je to v Česku docela novum, protože tady rodinné firmy nebyly, ani se tak nepředával žádný majetek. Nicméně žádný majetek si člověk nebere do hrobu, takže s ním je potřeba něco udělat. A předává se další generaci,“ říká v pořadu Hovory zakladatel rodinné firmy Libor Musil.

Jeho firma má to štěstí, že se děti manželů Musilových rozhodly v rodinné tradici pokračovat.

Čtěte také

„Když děti nepřebírají zodpovědnost a nechtějí se angažovat, tak se stává, že se firma prodává. Nerozděluje se zodpovědnost a práce, tedy to špatné, co s majetkem souvisí, ale jen peníze. To je ten kámen úrazu, když pak potomci přijdou bez práce k penězům,“ říká Musil.

Na otázku, jestli své děti do převzetí rodinné firmy „tlačil“, odpovídá: „Asi bych je přemlouval, vysvětloval, ale tlačit je do něčeho, to nemá vždy úplně ten správný efekt. To obvykle dopadne jinak. Ale my jsme to dělali celé ty roky přirozeně.“

Rodinná rada dává ryby na stůl

Podle zakladatelů firmy se v rodinné firmě spojuje péče o firmu a o rodinu, kde je láska, a to jak rodičovská, tak sourozenecká. „Oni se na nás ve firmě nedívají jako na nadřízeného nebo na manažera, ale na tátu a mámu.“

Ve firmě tak zavedli institut rodinné rady, ze které se pořizuje zápis, kde se snaží o problémech otevřeně hovořit. „Dáváme ryby na stůl, protože když necháte ryby pod stolem, tak budou zahnívat. Když je někde latentní problém, tak se o něm musí mluvit a vyřešit ho,“ přiznává Musil.

Zelené domy

Dnes jejich rodinná firma zaměstnává na 250 lidí, pobočky mají na Slovensku, v Maďarsku a v Indii. A pustili se do zelených domů a zelených fasád.

Čtěte také

„Ve Slavkově jsme podle vlastního vzoru postavili budovu, kterou jsme obalili zelení. To znamená, že má zelenou střechu a zelené fasády. A pak jsme zjistili, jak úžasně funguje. Že to má ohromný vliv jak na okolí budovy, protože chladí. A ochlazuje i interiér. Takže z tohoto prototypu jsme měli produkt, který se dnes prodává,“ popisuje Musil.

„Prostě jsme to trefili. Protože máme klimatickou krizi, což je další věc, která nás čeká po zdravotní a hospodářské krizi,“ zdůrazňuje Musil.

Klimatické změny

Dřív prý byly rostliny a živočichové nepřátelé stavebníků, ale dnes musejí i oni přemýšlet jinak.

„To, že se nám zeměkoule otepluje, že začaly globální změny, je dáno tím, že tady vznikají zdroje tepla. Navíc je to celé obehnáno skleníkovým efektem. Když s tím chceme něco dělat, tak musíme jít k základu, který je v tom, že příroda je vytvořena tak, aby na Zemi vytvářela nižší teplotu,“ říká Musil.

Čtěte také

Odpařování vody díky rostlinám teplotu snižují. „To pak přitahuje živočichy, kteří patří k životu. A je jedno, jestli je to brouček, který tam někde leze, nebo člověk nebo ptáček, který si v zelené fasádě udělá hnízdo,“ tvrdí Musil.

Fasády jsou ale přizpůsobeny tak, aby minimalizovaly i negativní vlivy na člověka. „Aby se tam nešířily nepříjemné zážitky nebo nemoci a podobně. Nicméně – musíme si víc zvykat na to, že potřebujeme přírodu k sobě dostat,“ dodává.

Celý rozhovor pořadu Hovory Davida Šťáhlavského si poslechněte v audiozáznamu.

Spustit audio

Související