Po vraždě Němcova by v Rusku mohl nastat „velký teror“ jako před 80 lety

1. prosince 1934 byl zavražděn významný sovětský bolševik Sergej Kirov, populární vůdce leningradského výboru komunistické strany. Byl skoro stejně populární jako Stalin.

Oficiálně nikdo nikdy Stalina se zavražděním Kirova nespojil. Stalin však použil jeho smrt jako záminku pro zahájení obrovské vnitrostranické čistky, která vešla do historie pod názvem „velký teror“.

Jeho obětí se staly tisíce Stalinových oponentů, obviněných přímo nebo nepřímo ze smrti Kirova, píše Rádio Svobodná Evropa/Rádio Svoboda.

Čtěte také

80 let po vraždě Kirova poukazují někteří pozorovatelé vývoje v Rusku na paralelu mezi jeho smrtí a vraždou opozičního politika Borise Němcova.

Podobně jako Kirov byl i Němcov pohledný a charismatický vůdce a stejně jako Kirov i on byl přijatelnou alternativou za politika u moci, tedy za Vladimira Putina.

Zavražděný protikremelský politik Boris Němcov na archivním snímku z května 2012|foto: ČTK/AP, Misha Japaridze,ČTK

V Putinově reakci na vraždu Němcova jako by byla ozvěna Stalinových slov a kroků po smrti Kirova. I on odsoudil smrt Němcova jako provokaci a převzal na sebe zodpovědnost za její vyšetření.

Ozývají se otázky, jestli podobně jako po Kirovově smrti nenastane opět velký teror, neboli období, kdy budou systematicky neutralizováni kritici Kremlu.

„Otázkou je, jestli si lídři v Kremlu uvědomují, že můžou vést zemi podobnou cestou jako kdysi Stalin – cestou izolace a destrukce“, řekla televizi CNN přední americká odbornice na Rusko Karen Dawishaová.

„Nebo zda je pravděpodobnější, že Kreml prostě nepřemýšlí a nechává volnou ruku systému, který sám vymyslel,“ dodává expertka.

Zpracováno ze zahraničního tisku.