Odhalit, jak přesně sopka vybuchla, je úžasná detektivní práce, říká vulkanolog Rapprich

23. září 2019

Kolik je v Česku sopek, jak je lze zkoumat a co vypovídají o geologickém vývoji naší planety? Hostem Studia Leonardo byl vulkanolog Vladislav Rapprich z České geologické služby.

Čtěte také

„U nás je sopek opravdu hodně, taky je těžké určit, co budeme považovat ještě za sopku a co už je jen zbytek vulkanické žily a podobně,“ uvádí vědec.

Území České republiky se z geologického pohledu vyvíjelo po stovky milionů let a bylo vždy doprovázeno vulkanickou činností. „Většina sopečných vrchů je u nás stará kolem 30 milionů let, kdy u nás probíhala nejintenzivnější vulkanická aktivita.“

„Zajímá mě hlavně nejmladší fáze vulkanické činnosti, tedy třeti-  až čtvrtohorní sopky. Ta nejmladší sopečná aktivita začala u nás před asi 70 miliony let, tedy když dožívali poslední dinosauři.“

Přeci jen naše sopky už mají něco za sebou a eroze je neúprosná, pracuje pořád... Obrušuje tedy kopec a nahlodává ho.
Vladislav Rapprich

Rozdíl mezi kopcem a sopkou je především v morfologii a v horninovém složení. „Když je z pískovce, tak je jasné, že se to usadilo na dně moře. Když ale nacházíme sopečné horniny, jako jsou znělce, čediče nebo přímo sopečné strusky, tak víme, že je kopec sopečného původu.“

„A pak už jen koukáme na morfologii a rozmístění sopečných hornin, jestli jde třeba už jen o vypreparovanou přívodní dráhu, která do sopečného jícnu přiváděla magma, nebo jestli opravdu vidíme ještě relikty sopečného kužele nebo najdeme na vrchu zbytek kráteru.“

Průřez sopkou

Mezi poslední objevy vulkanologů patří Krásný Vrch u Hroznětína na Karlovarsku. „Bylo známo, že tam je kopec sopečných hornin... Ukázalo se, že lom, který tam dříve existoval, prořízl kopec a tak vlastně vytvořil průřez sopkou. Takže díky lomu se můžeme podívat do nitra sopky... Je tam vidět kráter, byť poznamenaný činností člověka, a vypadá jako z učebnice.“

Čtěte také

Rapprich se při svém výzkumu zaměřuje především na tzv. klastické horniny. „Podle jejich textury a struktury se dá vyčíst, jakým způsobem se ukládaly a jaké fungovaly fyzikální procesy při rozdrolení magmatu na drobný materiál, který se pak uložil.“

„Z toho lze zrekonstruovat, jak vypadala erupce, tedy jako to vypadalo, když sopka bouchla. To je úžasná detektivní práce: odhalit příběh sopky, který může být 20 milionů let starý.“

Když máme geologicky zaznamenanou historii 600 milionů let, kdy vulkanická aktivita ustala a pak došlo k nové etapě, kdy se zase obnovila, tak nemůžeme říci, že se už nikdy u nás žádná vulkanická činnost neobjeví.
Vladislav Rapprich

Vulkanolog s kolegy připravuje publikaci Oživlé sopky České republiky. „Řekli jsme si, že by bylo hezké lidem ukázat, že se na sopky dá dívat z různých měřítek.“

„Máme krásné letecké fotky, detailní snímky odkryvů zajímavých sopečných hornin. To je doplněno i snímky z mikroskopů, jak vlastně sopečná hornina vypadá v mikroměřítku.“

Činné vulkány v rámci Evropy nalezneme třeba v Itálii. „Zvláště mladé sopky najdeme v německém pohoří Eifel, kde leží i potenciální nebezpečná sopka pro nás, Lacher See, tedy Lášské jezero, což je dvoukilometrový kráter vyplněný vodou.“

„Tento vulkán leží přímo v průmyslové centru Německa. Kdyby se něco začalo dít, zastaví se německý průmysl, což by byla i pro nás velká ekonomická rána. Němečtí vulkanologové berou tuto sopku vážně, tedy jako reálnou hrozbu,“ upozorňuje Vladislav Rapprich.

autoři: Josef Kluge , Ondřej Čihák
Spustit audio

Související