Po stopách antických jedů

8. listopad 2012
Natura

Změna času a vnitřní biologické hodiny. Po stopách jedů (Oměj: favorit antických travičů, 2. díl). Historie výskytu lososa u nás (2.díl). Jak hledá čmelák nejkratší cestu mezi květy?

Aktuálně: Na konci října jsme si v souladu se zimním časem posunuli hodinky zpět. Zatímco někdo hodinový časový posun téměř vůbec nepocítí, pro jiné je to velká zátěž. Rytmus organismu savců úzce souvisí se střídáním světla a tmy. A tím pádem i se změnou roční doby.

Téma: V minulém dílu našeho seriálu o jedech jsme se věnovali jedovatému tisu, z jehož dřeva se v antice vyráběly luky a zároveň také účinná jedovatá substance pro otrávené šípy. Ale tis samozřejmě nebyla jedovatá rostlina, která se v antice používala.

Seriál: Před týdnem jsme se v Natuře věnovali historickému rozšíření lososů u nás. Skončili jsme u toho, že se lovili vyloženě ve velkém, což nakonec způsobilo jejich drastický úbytek. Dnes se k lososům vrátíme a podíváme se na to, jak se losos připravoval k jídlu.

Příhody přírody: Včela, čmelák a další hmyzí opylovači se při shánění potravy ocitají v analogické situaci jako matematici, kteří řeší úlohu zvanou „problém obchodního cestujícího“. Jak dát dohromady všechny možné trasy mezi květy a z těch pak jednoznačně vybrat tu nejkratší? Jednoduchý, ale ve svém důsledku velmi efektivní, systém našli čmeláci bez znalosti algoritmu.

Na slyšenou se v premiéře ve čtvrtek od 9 hodin těší Tamara Urválková.

Spustit audio
autor: Tamara Kocourková