Po rozdělení Československa stále máme problém s identitou. Stejné to může být ve Velké Británii, míní Petr Pithart

„Mluvíme o referendu – to je institut, který tady použit nebyl, ačkoli v té době, na konci roku 1992, platilo, že rozdělit stát lze jedině referendem. Já spíš vzpomínám na to, co nebylo a v jakém horečném spěchu se to nakonec ve Federálním shromáždění o jeden hlas, bych řekl, uplichtilo,“ říká bývalý premiér a později senátor Petr Pithart.

Stejně jako Petr Pithart byl na přelomu let 1992 a 1993 při rozdělení Československa také Milan Kňažko. V té době zastával post slovenského ministra zahraničí. Jak dodává, Československo se nerozpadlo, ale rozdělilo, a v tom je oproti Skotsku velký rozdíl:

„Vítězné politické síly z Čech a Slovenska se střetly ne kvůli tomu, aby rozdělily stát, ale kvůli tomu, aby našly způsob spolužití, aby vytvořily harmonii, která by umožnila žít ve společném státě, kde by byly transparentní ekonomické, finanční vztahy a kde by nevznikala zbytečná napětí a případná nedorozumění. Výsledkem bylo rozdělení.“

Pokud by se Skotové odtrhli od Británie, co by pro ně bylo na začátku nejtěžší?

Milan Kňažko |foto: filmfestfinale.cz

„Skoti už mají své instituce, mají parlament, vládu, mnoho kulturních národních institucí, takže nejsou celkem nepřipravení. Navenek vznikne problém, jestli budou automaticky členy NATO, nebo nebudou, jestli budou automaticky členy Evropské unie, nebo nebudou, jestli si budou moci zachovat měnu. Tyto problémy mít budou. Ale pro mě je podstatné, aby se vše odehrávalo v rámci dobrých vztahů,“ odpovídá Milan Kńažko.

Případné odloučení Skotska od Velké Británie vidí v rovině přátelské, podobně jako při rozdělení Československa. Podle exšéfa slovenské diplomacie by i tady mělo jít o to, aby nevznikl zbytečný konflikt.

„Po rozdělení státu mají podle mého názoru Češi, Moravané a Slezané dosud problém se svou identitou. Nejsou se pořád schopni dohodnout, co jsou národní zájmy. Nedohodli jsme se na jednoslovném názvu státu. Nebyli jsme na tom připraveni, protože česká identita bylo něco, o čem se tady nemluvilo – vždycky byla československá. Stejně tak je to ve Velké Británii. Kdyby Angličani zůstali sami: co jsou Angličani, co je anglická identita. To jsou věci, které se nedají vyřešit ani za rok, ani za deset, za dvacet let,“ upozorňuje Petr Pithart.