Pivo se má vychutnávat, ne popíjet, tvrdí bývalý novinář Drahoňovský
„Chmel je nedílnou součástí výroby jakéhokoli piva, ale říká se o něm, že je to takové koření. A stejně jako u některých jídel použijete špetku koření, jen proto, abychom doplnili chuťový vjem, tak jsou i jídla na koření zcela založená. Tak nějak by se laicky dal popsat rozdíl mezi jednotlivými pivními kulturami,“ říká manažer řemeslných piv a pivních speciálů Prazdroje Tomáš Drahoňovský.
Piva středoevropského typu, mezi které řadíme i klasický český ležák plzeňského typu, tak u nich je primární chuťovou složkou slad.
„To je to takzvané tělo piva. Ale piva typu IPA (India Pale Ale), tedy svrchně kvašená, která přicházejí buď z ostrovní tradice, nebo v moderním pojetí z té řekněme americké tradice, tak tam je primární složkou chmel.“
Čtěte také
„Hořkost, pryskyřice a projevy amerických takzvaných aromatických chmelů. Takže z nich máme dojem citrusů, někdy bylin, bílého ovoce, angreštu – to podle toho, jaký typ chmelu zrovna použijete,“ vysvětluje.
„Když jsem poprvé ochutnal tu IPU, když to budu skloňovat trošku kostrbatě, tak to bylo, jako kdybych zabořil obličej do rozkvetlé louky a kousl si pomeranč,“ přirovnává.
Pivo se podle Drahoňovského má vychutnávat, ne popíjet. Ve středověku pivo nebylo k pití, ale spíš k jídlu. Bylo hutnější a mnichům v klášterech nahrazovalo v postní době stravu.
Poslechněte si celé Hovory Naděždy Hávové. Řeč bude i o novinářské zvědavosti a možnostech léčby alopecie, která připravila Tomáše Drahoňovského o vlasy.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
