Pivo se má vychutnávat, ne popíjet, tvrdí bývalý novinář Drahoňovský

30. květen 2022

„Chmel je nedílnou součástí výroby jakéhokoli piva, ale říká se o něm, že je to takové koření. A stejně jako u některých jídel použijete špetku koření, jen proto, abychom doplnili chuťový vjem, tak jsou i jídla na koření zcela založená. Tak nějak by se laicky dal popsat rozdíl mezi jednotlivými pivními kulturami,“ říká manažer řemeslných piv a pivních speciálů Prazdroje Tomáš Drahoňovský.

Piva středoevropského typu, mezi které řadíme i klasický český ležák plzeňského typu, tak u nich je primární chuťovou složkou slad.

„To je to takzvané tělo piva. Ale piva typu IPA (India Pale Ale), tedy svrchně kvašená, která přicházejí buď z ostrovní tradice, nebo v moderním pojetí z té řekněme americké tradice, tak tam je primární složkou chmel.

Čtěte také

Hořkost, pryskyřice a projevy amerických takzvaných aromatických chmelů. Takže z nich máme dojem citrusů, někdy bylin, bílého ovoce, angreštu – to podle toho, jaký typ chmelu zrovna použijete,“ vysvětluje.

„Když jsem poprvé ochutnal tu IPU, když to budu skloňovat trošku kostrbatě, tak to bylo, jako kdybych zabořil obličej do rozkvetlé louky a kousl si pomeranč,“ přirovnává.

Pivo se podle Drahoňovského má vychutnávat, ne popíjet. Ve středověku pivo nebylo k pití, ale spíš k jídlu. Bylo hutnější a mnichům v klášterech nahrazovalo v postní době stravu.

Moderátor Tomáš Drahoňovský ve studiu zpravodajské televize ČT24

Poslechněte si celé Hovory Naděždy Hávové. Řeč bude i o novinářské zvědavosti a možnostech léčby alopecie, která připravila Tomáše Drahoňovského o vlasy.

autoři: Naděžda Hávová , lup
Spustit audio

Související

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.