Pistiros, řecké město ve starověké Thrákii
Když jsme v roce 1998, po pěti letech výkopů řeckého města Pistiros, začínali s průzkumem další stavby, ležící u hlavní městské cesty, netušili jsme, co nového přinese pro archeologii Thráků a Řeků na území dnešního Bulharska.
Obchodní město (emporion) Pistiros, jehož antické jméno známe díky kamennému nápisu, druhotně použitém v nedaleké římské silniční stanici (mansiu), vzniklo po polovině 5. století př. Kr. a znovuobjeveno bylo v roce 1988. Nalézá se nedaleko od Plovdivu v západní části Hornothrácké nížiny mezi pohořím Rhodopy a Sredna Gora na břehu řeky Marice (starověký Hebros), která také představovala důležitou spojnici s Egejským mořem. Díky nápisu víme, že emporion založili osadníci z ostrova Thasu a že zde žili také občané řeckých měst Maroneie a Apollonie.
Dále je ze znění textu zřejmé, že Řekové získali od místních thráckých panovníků, vládnoucích kmenu Obrysů, určitou míru samosprávy, směli město obehnat hradbami, budovat za nimi své domy a dobytek pást v okolí města. Navíc se mohli věnovat obchodu - a tento moment byl zřejmě zvlášť důležitý i pro okolní thrácké obyvatelstvo, které získávalo kvalitní řeckou keramiku, bronzové nádoby nebo víno.
V době, kdy začínal náš výzkum, byla již známa a prozkoumána část opevnění s jednou branou chráněnou dvěma věžemi a ochozem, kameny dlážděná cesta s podpovrchovými odpadními kanály a základy rozlehlé kamenné stavby. Právě proti této budově jsme zahájili naše výzkumy, které postupovaly od cesty směrem na jih. V následujících letech se nám podařilo prozkoumat takřka celý dům o velikosti přibližně 12 x 20 metrů. Stavba měla v průčelí obráceném do ulice otevřená dlážděná sloupořadí (portiky), na něž navazovaly vlastní obytné místnosti. Základy domu tvořily hrubě opracované říční valouny, na nichž stály vlastní stěny se skeletem ze silnějších břeven, propletené pruty a omítnuté hlínou.
Jak ukázaly výzkumy posledních dvou let, v některých případech (především u vnitřních stěn) našly uplatnění také nepálené cihly. Střechu domu, podobně jako na jiných stavbách v Pistiru, pokrývaly kvalitní pálené tašky. V destrukci domu, k níž došlo v první třetině 3. století, se podařilo objevit množství nálezů, které obyvatelé již nestihli odnést. Vedle luxusní keramiky dovezené z Athén se našlo množství úlomků keramických transportních amfor na víno, úlomky bronzových a železných předmětů, součásti tkalcovských stavů i rozměrné, až 1,5 m vysoké keramické zásobnice nazývané pithoi.
Tato zjištění a nalezený materiál dokládá, že dům zkoumaný českou expedicí sloužil nejen k obchodním účelům, ale že se zde odehrávaly také běžné řemeslné činnosti, jako např. produkce textilu, a jeho zadní části sloužily také jako skladiště. Nejzajímavější objev se podařilo učinit na konci sezóny v roce 1998. Jednalo se o nevysokou keramickou nádobku, uloženou v jámě asi metr hluboké, která k našemu překvapení obsahovala 558 stříbrných drachem a tetradrachem, 3 zlaté statéry Alexandra Makedonského a jeho následovníků. Toto množství (kolem 1 000 drachem) představovalo značný majetek, za nějž bylo možné pořídit několikasethlavé stádo. Jeho ukrytí bylo důsledkem neklidných dob předcházejících zániku emporia, který je spojován také s keltským tažením na Balkán a do Malé Asie.
A co vlastně Řeky přivedlo tak hluboko do thráckého vnitrozemí? Důvodem jistě byly nejen perspektivní obchodní kontakty, ale především ložiska nerostných surovin, železa a mědi, které se nalézají v okolí. Výzkumy české expedice ve spolupráci s bulharskými, anglickými a francouzskými kolegy tak přinesly zajímavá zjištění o fungování vztahů mezi Řeky a Thráky v periferní oblasti, což je unikátní problematika, jejíž výzkum dosud nemá mnoho paralel.
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
