Petr Žantovský: Předvolební třeštění a věštění

13. červenec 2017
Petr Žantovský

Máme víc než půl roku do voleb, a přitom to vypadá, jako by měly být už za týden. Strany a jednotlivci na sebe vytahují nejsilnější rétorické kalibry, padají slova o podvodech, sestavují se vyšetřovací komise na události minulého století.

Přitom každý ví, že i kdyby taková komise kupříkladu v Babišově financování zjistila cokoli, neznamená to nic, protože poslanecká komise není justiční orgán. Takže je jasné, že jde jen o způsob, jak zaujmout média a poškodit nepřítele.

Mám-li být jmenovitý, tak u Babišova osobního protivníka Kalouska to s jeho tradičními návyky a způsoby nepřekvapí, ale zarazí hrubost, s jakou se předvádí Bohuslav Sobotka a která vůbec nesedí k obrazu ulízaného klučiny ze slušné rodiny, jak se dosud prezentoval. Je to jasné, všichni hrají o život, tedy ten politický.

Sobotka ztrácí nervy při pohledu na průzkumy preferencí, navíc si najal agenturu, která mu radí opravdu netakticky. A tak jediný, kdo tím hořícím lesem s padajícími stromy prochází vlastně bez úhony, je paradoxně jen sám Andrej Babiš. Jeho předvolební čísla trápit nemusí.

A tak se tedy zamýšlí, s kým že to bude vládnout, až ty volby doopravdy vyhraje, a on je patrně skutečně vyhraje. Bude to ale vítězství nejspíš jen Pyrrhovo. Pokud se nic nezmění, tak stávající mapa českých politických emocí vypovídá, že může dojít na model „všichni proti Babišovi“, ať už to bude znamenat jakékoli programové ústupky. V Čechách totiž už dlouho platí, že program je jen šidítko pro voliče, den po volbách je všechno jinak.

Andrej Babiš po schůzce s Milošem Zemanem na Pražském hradě

Kousnout do hořkého

Ale vraťme se k Babišovu zamýšlení. Nemá mnoho možností. Heslem „Všetci kradnú“ si odehnal ODS. Ovšem ta při své dnešní kondici nevypadá na to, že by mohla přinést do latentní koalice víc než jen pár usmolených procentíček a hordu mocichtivých a dlouhodobě odstrčených person, s nimiž by byly jedině problémy.

Babiš se patrně také nebude chtít spojit, pokud ovšem připustíme, že budou ve sněmovně, s kruhy kolem Úsvitu či Tomia Okamury. A tak mu zbývají komunisté a lidovci. Ke komunistům jej mocně žene Bohuslav Sobotka narážkami na jeho normalizační minulost.

A zdá se, že i komunisté, přinejmenším Filipovo eurosocialistické křídlo, by si konečně taky rádi ozkoušeli židle ve Strakovce. Radikální komunisté Josefa Skály nejspíš v současnosti nemají ani takovou ambici, a ani šanci. I když jeden neví. Nu a lidovci? Ti, jak jsou naučeni ze své historie, půjdou s každým, kdo je bude chtít.

Pokud se vám zdá, že z toho přehledu cosi vypadlo, pak je to pravda. Top 09 a Starostové. Topka s Babišem nemůže být v jedné místnosti, natož vládě, a Starostové Petra Gazdíka mají velké oči. Už se viděli na dvojciferném výsledku, a kde jsou dnes? Hluboko pod pěti procenty.

Petr Gazdík, tiskový briefing hnutí STAN a KDU-ČSL v Lipnici nad Sázavou

Gazdík přepálil vstupní akvizici – tance kolem pana Bradyho a protizemanovské pokřiky, a to mu podrazilo nohy, na něž se bude teď horko těžko škrábat zpět. Proto vidíme jeho trochu až komické snahy splynout s lidovci, když bude mít hodně velké štěstí, možná se sám protlačí na jejich, ale výhradně jejich kandidátce. Desetiprocentní koalice je chiméra.

Takže, jak to vypadá, milému Babišovi nezbyde, než kousnout do hořkého a spojit se koaličně opět se socialisty. V tuto chvíli se zdá, že jediná reálná varianta je pokračování koalice dnešní. Což neznamená, že to je dobře. Ale volby jsou přece až za půl roku.