Petr Šabata: Svět po pandemii bude rychlý a nelze před ním strčit hlavu do písku
„Postpandemický svět bude nejspíš v mnoha ohledech zrychlenou podobou světa, který jsme znali,“ píše v knize Deset lekcí pro postpandemický svět americký politolog Fareed Zakaria.
A připomíná jeden pozoruhodný text, v němž stojí:
„Potřebujeme radikální reformy, které změní převažující politické směřování posledních čtyř desetiletí. V ekonomice budou muset vlády přijmout aktivnější roli. Na veřejnou službu musejí nahlížet víc jako na investici než na břímě a hledat způsob, jak lépe zabezpečit pracovní trh… Do mixu budou patřit i politická řešení, jež byla dosud považována za výstřední, jako je základní nepodmíněný příjem nebo zdanění bohatých.“
Čtěte také
Zakaria necituje poblázněné návrhy nějakého levicového think tanku, ale redakční komentář deníku pro světovou byznysovou elitu – britských Financial Times z dubna loňského roku, tedy z počátku pandemie.
Když přičteme už dříve patrnou změnu velmocenských sil v globálním světě a třeba i čerstvé klimatické návrhy Evropské unie proti oteplování planety, máme před očima opravdu rychle se měnící svět. Kdo se zorientuje a bude schopen jednat, reagovat, či dokonce vést, ten přežije. Protože – jak píše americký politolog – rychlé změny mohou být ničivé, dokonce smrtelně bezpečné. Státy i jednotlivci to krutě zažili například v první polovině 20. století.
Nedodat munici svým protivníkům
Zakariova kniha je důkladná analýza světa na prahu změny, podle autora bude klíčová kvalita vládnutí a spolupráce jako projev zdravého rozumu.
Čtěte také
A stručný nástin z Financial Times dobře ukazuje některé rysy té budoucnosti. Komu připadá například nepodmíněný příjem jako výstřední námět, jak řešit budoucnost práce a nerovnost ve společnosti, jen mu chybí znalosti.
Pravidelná sociální dávka pro všechny, tedy i pro děti a bohaté lidi, nezaměstnané i pracující, je prastarý koncept, který promýšleli slavní ekonomové Milton Friedman a Friedrich von Hayek, dnes o něm mluví Elon Musk i Bill Gates. V polovině 80. let minulého století ho podporovaly čtyři pětiny Američanů a prezident Richard Nixon – což byl tvrdý realpolitik, žádný snílek – předložil návrh obsahující základní nepodmíněný příjem, který měl vymýtit chudobu v USA.
Zákon schválila Sněmovna reprezentantů v dubnu 1970, ale v Senátu neprošel – což bylo překvapení. Odmítli ho tehdy demokraté – považovali ho za málo odvážný a málo sociální. Podobně skončil druhý Nixonův návrh o rok později – a okno příležitosti se zavřelo. Nicméně základní nepodmíněný příjem se ověřoval či stále testuje ve Finsku, Nizozemsku, Kanadě, Kalifornii…
Vlastně bychom měli hledat podobné odvážné návrhy na prahu civilizačních změn v programech a kampaních před podzimními volbami. Pokud jde o zelenou politiku, je výrazná v debatě před německými volbami na konci září, jejichž výsledky přes vysokou provázanost ekonomik ovlivní i Česko.
Tady se kandidáti drží při zdi, aby voliče nevystrašili, případně aby nedodali munici svým předvolebním protivníkům.
Jenomže všechny ty hlavy zastrčené do písku vytáhne ven rychlý tvrdý postpandemický svět.
Autor je šéfredaktor Českého rozhlasu Plus
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.
