Petr Šabata: Summit NATO v Ankaře se pokusí jinak nastavit vztahy USA a Evropy

Vzhledem k dění ve světě nemůže být důležitým bodem summitu to, zda země plní starý závazek vydávat na obranu 2 procenta HDP. To už překonalo loňské zásadní vrcholné jednání aliance v Haagu – teď je cílem 3,5 procenta HDP na vojenské a 1,5 na související výdaje do roku 2035. Ani to nebude předmětem diskuZe, ten závazek platí, i když se z něj některé země včetně Česka snaží všelijak vyvléknout.

Čtěte také

Martin Fendrych: Plníme závazky v NATO? Podle staré metodiky snad ano, podle nové ne

NATO je v odlišné situaci než před rokem. Musí se jinak vyrovnávat s válkou na Ukrajině, řešit konflikt na Blízkém východě a zvládnout spory o dělení zodpovědnosti mezi USA a evropské členy. Generální tajemník NATO Mark Rutte hovoří o nutném historickém přenastavení Aliance – o přechodu od nezdravé vzájemné závislosti ke zdravému partnerství.

Všem zodpovědným členům je jasné, že nedostatek jednoty je rakovina, která může oslabit dosavadní schopnost Aliance odstrašit jakéhokoliv protivníka. A ta nemoc se projevuje v okamžiku, kdy členské země začnou zpochybňovat dohodnuté závazky.

Americké schopnosti v Evropě

V Ankaře se bude v první řadě jednat o tom, jak dohodnuté navyšování obranných rozpočtů (od každé země se očekává konkrétní věrohodný plán rok po roku) promítnout do reálných vojenských schopností, do bojové síly NATO. Ne že by ji obranná aliance mínila použít, v první řadě jde o odstrašení.

Čtěte také

Česko se musí připravovat na válku. Spojenci v NATO nechtějí, abychom se vezli, říká bezpečnostní analytik

Pro evropské členy Aliance to prioritně znamená podporovat Ukrajinu a zadržovat Rusko. Dokud bude mít Vladimir Putin vážný problém na Ukrajině, získává Evropa čas připravit se na případnou další agresi Ruska směrem na západ. A Spojené státy dostávají možnost věnovat se více svým strategicky hlavním úkolům v Asii a vztahům s Čínou.

Už v roce 2025 USA výrazně omezily pomoc Ukrajině – a Evropa byla schopná je do značné míry nahradit – finančně a zčásti i vojensky. Samozřejmě i díky tomu – a to je další důležitá zpráva pro Trumpa do Ankary – že investuje velkou část zvýšených obranných výdajů do nákupu amerických zbraňových systémů. V této logice by Česko udělalo dobře, kdyby nejen pokračovalo v muniční iniciativě, ale také do ní finančně přispělo.

Některé americké vojenské kompetence jsou nenahraditelné, určitě ne rychle – jde například o protiraketovou obranu, operační zpravodajství nebo satelitní technologie. Proto mluvil nedávno prezident Petr Pavel Petr o tom, že by Evropa měla přijít „s vlastním návrhem, který by odpovídal americkým očekáváním, tedy posílení evropské strany NATO a převzetí větší odpovědnosti za sebe samé“.

Petr Šabata|foto:Khalil Baalbaki, Český rozhlas

Někteří analytici před summitem ze stejného důvodu navrhují vytvoření Skupiny NATO pro plánování přechodu – za účasti Spojených států, evropských spojenců a Kanady. Koordinovala by postup změny, úkoly jednotlivých států, zásadní otázky obranného průmyslu a ukotvila by zachování nezbytných amerických schopností v Evropě.

S důkladnou domácí přípravou na tyto klíčové otázky budoucnosti celé Aliance usednou k jednacímu stolu v Ankaře v úterý 7. července zástupci zodpovědných členských zemí. A někdo z Prahy.

Autor je šéfredaktor deníku Právo