Petr Šabata: Slovenské komunální volby byly ještě méně referendem o vládě než ty v Česku

31. říjen 2022

Slovenská vláda Eduarda Hegera si v poslední době přímo říkala o to, aby se sobotní komunální volby staly i referendem o její práci. Zasloužila by si to mnohem víc než kabinet Petra Fialy před pár týdny v Česku. Byly k tomu dva dobré důvody: na Slovensku už volby dlouho nebyly, naposledy v únoru 2020 porazil Igor Matovič politickou garnituru trojnásobného premiéra Roberta Fica.

Po 32 měsících se víkendové hlasování nabízelo i jako test vlády. Zvláště proto, že kabinet Igora Matoviče a po jeho nuceném odsunu z pozice premiéra na ministra financí i kabinet Eduarda Hegera si vedly v krizích pandemické, energetické i uprchlické velmi zle s nepříznivým dopadem na životy lidí.

Čtěte také

Matovičova vláda čelila covidu ještě hůře než kabinet Andreje Babiše. Vládní postup proti inflaci a pomoc lidem i firmám jsou chaotické, ve výpovědi je aktuálně přes dva tisíce lékařů a tak dále. A především vláda už několik měsíců unavené společnosti předvádí, že nepracuje, ale hádá se. Výsledkem byla v září ztráta vládní většiny v Národní radě. Hegerův kabinet už důležitý sociální balíček tak prohlasoval s polofašisty a nemá podporu pro rozpočet na rok 2023, který potřebuje kvůli pomoci s cenami energií.

Jak řekl před volbami Peter Pellegrini, předseda opoziční strany Hlas, země měla šanci „ukázat, že si nepřeje vládu destrukce, amatérismu, chaosu a sociálního cynismu“.

Důvěra v Pellegriniho

V sobotu se konaly volby starostů, primátorů a zastupitelů obcí a také volby županů (našich hejtmanů) a zastupitelstev krajů. A nebyly referendem o vládě. Hlavní důvod je ten, že čtyři vládní strany takřka nemají regionální struktury. Takže nebyly schopné postavit dostatečný počet kandidátů. Matovičovo hnutí obhájilo dva posty županů, ale především proto, že kandidáti v Žilině a Trnavě odmítli podporu svého předsedy.

Čtěte také

Ve srovnání s Českem je to vážná slabina slovenské demokracie, protože centrální vládnutí nemá zpětnou vazbu v regionech. Celkově ale většina županů a primátorů i starostů a zastupitelů obhájila svoje posty, účast ve spojeném hlasování byla solidní – 44 procent (na místní volby nízká, na krajské naopak historicky nejvyšší), neuspěli extrémisté a navzdory znechucení z vlády lidé přišli a podpořili slušnou politiku.

Pro budoucnost je asi nejdůležitější výsledek strany Hlas – sociální demokracie. Získala nejvíc křesel v komunálních volbách (270) hned po nezávislých kandidátech (1350), k tomu jednoho nového župana. To je pro stranu, kterou vytvořil Peter Pellegrini z části Ficova Smeru v roce 2020 a která dosud neprošla žádnými volbami, velký úspěch.

Dlouhodobě vede také v celostátních preferencích (přes 20 procent, všechny strany vládní koalice jsou pod 10 procenty), sám expremiér Pellegrini v důvěryhodnosti předstihl i dlouhodobě první prezidentku Zuzanu Čaputovou.

Petr Šabata

A bez Hlasu půjde těžko vytvořit jakoukoliv příští vládu. Tak trochu se Hlas podobá hnutí ANO Andreje Babiše. I když sobotní volby ukázaly, že je už teď dobře ukotvený v regionech, kde vytlačil Smer, že je také demokratičtější a programově přece jen čitelnější.

Ovšem – Peter Pellegrini byl dlouhá léta věrným spolupracovníkem Roberta Fica, a tím pádem i spolutvůrcem toho, čemu se dnes na Slovensku běžně říká – a policie i soudy to vyšetřují – mafiánský stát.

Autor je zástupce šéfredaktora deníku Právo

autor: Petr Šabata
Spustit audio