Petr Šabata: Kde by premiér Andrej Babiš rozhodně neměl mít zpoždění

Česko si mohlo odpustit výmluvy, že na obranu nemá peníze, že priority jsou jinde, že to přece Donaldu Trumpovi vysvětlí; rozhodující bude výsledek.

Čtěte také

Martin Fendrych: Jakub Landovský se jako vládní zmocněnec pro NATO jeví jako dobrá volba, lepší než jiné...

Premiérova otočka dotažená do konce, tedy do změny rozpočtu na rok 2026, bude v první řadě důležitá pro obranyschopnost Česka ve světě, který nebyl takto nebezpečný desítky let. Nebezpečný i pro nás.

Když se nad slunce jasně ukázalo, že letošní výdaje na obranu znamenají jen 1,78 procenta HDP namísto dvou procent, premiér Babiš to uznal a ministryně financí Alena Schillerová (ANO) pak šéfovi přitakala:

„Určitě uděláme všechno pro to, abychom naše závazky splnili. Žádné rozpory mezi mnou a premiérem v tomto nejsou.“ Škoda, že jasno nebylo před pár měsíci...

Čtyři souvislosti

Je ale třeba upozornit na čtyři souvislosti. Věrohodnou garancí naplnit letos dvě procenta HDP na obranné výdaje si Babiš a Česká republika ušetří trapné vysvětlování, na které se chystal premiér na summitu NATO.

Čtěte také

Martin Fendrych: Plníme závazky v NATO? Podle staré metodiky snad ano, podle nové ne

A tak americký prezident Donald Trump naštěstí neuslyší, že za ním Babišovi ministři vždy stáli, že v minulosti Česko výdaje na obranu zvyšovalo a že také každá země má jiný hrubý domácí produkt. Ano, to je pravda – proto Česko vydalo na obranu v roce 2025 jen 7,8 miliardy, zato Trumpovy Spojené státy 980 miliard.

Je také znovu třeba odmítnout nesmyslné představy, že Česko investuje do obrany proto, aby se nezlobil hlavně Trump, nebo aby se naplnila přání šéfa NATO Marka Rutteho. Ne, ne. Úplně přesně to řekl americký velvyslanec v Praze Nicholas Merrick na nedávné konferenci o bezpečnosti, kde především ostře odmítl všechny vládní výmluvy.

„Nejde o americký požadavek. Je to dohoda suverénních spojenců, z nichž každý spoléhá na ty ostatní, bez výjimky,“ řekl Merrick a vysvětlil, že neplnění závazku Česko riskuje nesplnění vlastních, jím samotným definovaných cílů v obraně.

Na cestě k pěti procentům

Dále – bývalý velvyslanec při NATO Jakub Landovský, nově v roli vládního zmocněnce pro plnění závazků v Alianci, může debatu plnou hloupostí přivést na věcnou rovinu. Ale pozor, zmocněnec nezajistí plnění závazků Česka vůči NATO.

Petr Šabata|foto:Khalil Baalbaki, Český rozhlas

To zvládne jen politická reprezentace nejprve odpovědným navýšením rozpočtu na rok 2026 zhruba o 20 miliard korun. Je to jeden z mála výdajů, pro který by se dalo akceptovat zvýšení už tak vysokého schodku rozpočtu na rok 2026.

A ještě jednou pozor – na chystané summitu NATO v Ankaře nikdo nebude chválit země, které se dohrabaly v investicích do obrany na dvě procenta HDP. Vloni v Haagu se totiž členové NATO zavázali zvýšit do roku 2035 výdaje na 5 procent – z toho 3,5 procenta na tvrdou vojenskou sílu a 1,5 procenta na infrastrukturu.

A Mark Rutte řekl jasně, co se od účastníků v Turecku čeká: „Že spojenci na summitu NATO v Ankaře ukážou, že jsou na jasné a důvěryhodné cestě k dosažení pětiprocentního cíle.“ S tím – nikoli jen s doháněnými dvěma procenty – by tam měla Česká republika seriózně vystoupit. V tomto případě by se neměl premiér Andrej Babiš v žádném případě opozdit.

Autor je šéfredaktor deníku Právo