Petr Šabata: Jaká debata o hodnotách a pragmatismu v politice má dnes smysl

Čtěte také

Martina Varkočková: Kanadský premiér Carney nepřichází se strategií pro malé státy

Současnou situaci popsal nedávno Stubb jako „svět neřádu“, v němž se nástroje moci stále častěji využívají jako nástroje války. Za účinnou strategii pro střední a menší státy považuje „realismus založený na hodnotách“.

Kanaďan Carney v projevu na ekonomickém fóru v Davosu, kde citoval také Václava Havla, řekl něco podobného: „Už se nemůžeme spoléhat jen na sílu svých hodnot, ale také na hodnotu své síly.“

Mezi idealismem a realismem

Finský prezident, který byl i ministrem zahraničí a premiérem, vysvětlil svůj koncept aktuálně v knize Trojúhelník moci: Vyvažování nového světového řádu. Vychází z finských zkušeností za studené války a drží rovnováhu mezi „naivním idealismem a cynickým realismem“.

Čtěte také

Jak se ve Finsku žije menšině Finlandssvenskar?

Diplomacie musí být zásadová, ale ne moralizující, pragmatická, ale nikoli amorální. Stubb píše o důstojné zahraniční politice a připomíná, že svět stále méně snáší moralizování, a přesvědčivé je „vést příkladem, nikoli kázáním.“

Finsko má vynikající státní správu, společenský konsensus v zásadních tématech, vloni vydalo na obranu takřka tři procenta HDP. S Finskem se samozřejmě počítá v EU a NATO, ale také v užších ekonomických a obranných uskupeních zemí, které postupují rychleji.

Česko stojí v koutě, nebo se nabízí jen jako černý pasažér, který nic neinvestuje do společných zájmů, což je problém v klidných časech a v těchto krizových je to červená karta.

Kvalita vztahů

Mark Carney pro Kanadu jako střední mocnost rovněž volí kombinaci zásad a pragmatičnosti: „Zásadoví jsme v oddanosti základním hodnotám, jimiž jsou svrchovanost a územní celistvost, zákaz použití síly s výjimkou případů, kdy je to v souladu s Chartou OSN, a dodržování lidských práv. Pragmatičtí v uvědomění, že ne všichni partneři sdílejí naše hodnoty.“

Čtěte také

Petr Šabata: Kanadský premiér v Davosu naznačil cestu i pro země, jako je Česko

Carney nemluví do větru – Kanada uzavřela na začátku roku (vystavena nevybíravému tlaku Donalda Trumpa na připojení k USA a americkým clům) dílčí dohodu s Čínou a začala pracovat na strategickém vylepšení vztahů, v minulosti pošramocených. Trumpa to rozzuřilo, ale Kanadě se nerozklepala kolena.

Česko se jako nezajímavý člen Evropské unie a země v NATO uhýbající před dohodnutými závazky ocitá v jiné kategorii, než je právě Finsko, ale i Polsko, Dánsko, Norsko nebo Nizozemí.

Což ohrožuje přímo jeho existenci, protože ve světě nyní „vyjednávají velmoci nad hlavami menších států“. Upozorňuje v knize prezident, jehož Finsko není malé i díky Stubbovým dobrým vztahům s Donaldem Trumpem, které mají jinou kvalitu než podlézání Bílému domu na dálku v českém podání. A je především spolehlivé a odhodlané.

Pozice slabých

Carney vidí výhodu Kanady v tom, že si včas uvědomila, co se ve světě děje. Zato v Česku se zahraniční politika smrskla na hloupé války o to, kdo jakým letadlem kam poletí či nepoletí.

Petr Šabata|foto:Khalil Baalbaki, Český rozhlas

Nerozumí ani hodnotám, ani pragmatismu – v dnešním světě na hraně zlomu.

A tak dopadne přesně podle starých Atéňanů: Silní si dělají, co mohou, a slabí strpí, co musí.

Autor je šéfredaktor deníku Právo