Petr Šabata: Čekání na zázrak aneb Fialova vláda mlží kolem platů ve školství
Vláda Petra Fialy (ODS) si napsala do programového prohlášení větu: „Garantujeme kvalitní platové ohodnocení pedagogických pracovníků a udržíme jejich platy na úrovni 130 procent hrubé měsíční mzdy.“ Velmi se o ní debatovalo, když už v prosinci kabinet snížil růst platů pedagogů z 3,5 (návrh vlády Andreje Babiše z ANO) na 2 procenta. Ale problém je ještě jinde: Platy pedagogických pracovníků totiž nejsou na oněch 130 procentech mzdy průměrné, takže není možné je tam držet.
Stačí porovnat pár čísel: Podle prognózy samotného ministerstva školství se plat pedagogických pracovníků vyšplhal za rok 2021 na 45,5 tisíce hrubého měsíčně.
Čtěte také
A protože průměrná mzda v ekonomice byla za první tři čtvrtletí stejného roku 37 tisíc, byli nikoli na slibovaných 130 procentech, ale někde na 123 procentech.
Až statistický úřad zveřejní na začátku března i celostátní údaje za 4. čtvrtletí a celý rok, poměr se ještě sníží v neprospěch škol, protože na konci roku se vyplácí odměny a mzdy v celé ekonomice poskočí. A ještě horší to bude v roce letošním, v němž ekonomové předpovídají celostátní růst mezd mezi 5 a 6 procenty a školy dostanou zmíněná 2.
Přesun nutných výdajů
Je zcela správné, že pro vládu je vzdělávání prioritou priorit, ale měla by pro ně víc dělat a míň mlžit. Mluví-li členové vlády o udržení se na 130 procentech, mají na mysli asi platy samotných učitelů – tedy bez asistentů pedagoga, bez vychovatelek nebo třeba bez školních psychologů.
Samotní kantoři se mzdou 48,5 tisíce už na magických 130 procent celostátního průměru dosáhli. Ale pardon, v programovém prohlášení to vláda slíbila všem pedagogickým pracovníkům – což je samozřejmě správně, protože zároveň chce podpořit kantory třeba při individualizaci výuky.
Čtěte také
I vláda Andreje Babiše slíbila učitelům i nepedagogům růst mezd o polovinu ve srovnání s rokem 2017 a svůj slib splnila. A především po letech zanedbávání otočila trend – učitelům platy rostou a porostou, což je výborná motivace pro mladé nadané lidi, aby šli na pedagogické fakulty a nastoupili za katedry. Protože bez nejlepších učitelů se se vzděláváním pohnout nedá.
Je mrzuté, že to právě vláda Petra Fialy hned v prvních měsících zpochybňuje. Jenže rozpočet ministerstva školství je názornou ukázkou, jak kabinet s velkou slávou snížil schodek státních financí na rok 2021 pod 300 miliard. Prostě řadu nutných výdajů jen přesunul do dalších let.
Ještě jeden příklad. Chvályhodně si vláda do programu vetkla i cíl vydávat na vzdělávání tolik peněz, aby se Česko dostalo na průměr zemí OECD. V koaliční smlouvě měla i konkrétní číslo – 5,2 procenta HDP.
Když se přidržíme letošního rozpočtu ministerstva školství, je na úrovni 250 miliard, asi o deset miliard více než vloni a o 5 miliard méně než navrhovala minulá vláda.
Jenže – jak upozornil matematik a proděkan Pedagogické fakulty Univerzity Karlovy Antonín Jančařík – vládní slib představuje nárůst výdajů na vzdělávání o víc než 40 procent. Řeč je tedy zhruba o sto miliardách. První rok kabinet přilil ministerstvu školství deset miliard.
V příštích třech letech čekejme zázraky.
Autor je šéfredaktor Českého rozhlasu Plus
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A od Nepila? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
3 x Hurvínkovy příhody
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka
