Petr Koubský o vakcíně Sputnik V: Rusové dokáží věci dobře vymyslet, ale už ne tak kvalitně vyrábět

8. duben 2021
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Očkování vakcínou Sputnik V v Rusku
0:00
/
0:00

Krevní sraženiny mohou být podle závěrů Evropské lékové agentury vzácným vedlejším účinkem vakcíny od firmy AstraZeneca. „Riziko, že člověk bude mít vážné komplikace nebo zemře na covid, je u naprosté většiny lidí nesrovnatelně vyšší, než že bude mít komplikace s touto vakcínou,“ zdůrazňuje novinář Petr Koubský.

„Do úvah o vakcínách vstupují emoce, a to i kdyby žádné zprávy o vedlejších účincích nebyly. A tím, že jsou, tak je to o to horší. Nemůžeme počítat s tím, že všichni budou uvažovat logicky a chladnokrevně,“ uvádí s tím, že mechanismu vedlejších účinků vakcíny už lékaři a vědci začínají rozumět.

Čtěte také

Ohroženou skupinou v případě rizika krevních sraženin v souvislosti s vakcínou AstraZeneca jsou zejména mladší ženy, které tak mohou zvážit, zda se vakcíně nechtějí vyhnout. Pro všechny ostatní se ale zdá být stejně bezpečná jako všechny ostatní schválené očkovací látky, u nichž zatím nebyl důvod je podobným způsobem prověřovat.

„Je známo, že hormonální antikoncepce může někdy přispět ke vzniku trombóz stejně jako kouření – bez souvislosti s jakýmkoli očkováním – u normálních zdravých lidí. Vnucuje se domněnka, že tam něco takového mohlo být a že je to významný společný faktor,“ zamýšlí se Koubský nad možnými příčinami.

Petr Koubský

Zároveň ale zdůrazňuje, že na toto téma zatím nejsou zveřejněny žádné studie, mimo jiné asi i proto, že vzorek lidí, kteří měli potíže, je velice malý.

Koubský ale připouští, že AstraZeneca je nejproblematičtější ze všech vakcín: „Nejde jen o vedlejší účinky, jde i o problémy s dodávkami nebo schvalování vakcíny, které probíhalo trochu komplikovanějším způsobem než u ostatních. To vše se sčítá, jsou to šrámy na pověsti. Zasloužené, nebo nezasloužené, to je v konečném důsledku jedno. Lidé si pamatují, že tam bylo něco v nepořádku.“

Dobrá vakcína, ale žádný zázrak

V klinických testech také měla AstraZeneca účinnost 65 procent ve srovnání s 90 procenty u mRNA vakcín firem Pfizer a Moderna. Koubský ovšem upozorňuje na to, že v testech jde o to, jestli daný člověk vůbec neonemocní, to ale podle něj není to hlavní.

Čtěte také

„Prakticky vzato je důležitější, zda, když už se ten očkovaný nakazí, tak jestli nebude mít těžký průběh nemoci. A v tomto směru se zdá, že všechny vakcíny fungují zhruba stejně dobře, tedy hodně dobře,“ poznamenává.

Na podobném principu jako vakcína AstraZeneca má fungovat i ruský Sputnik V, který ale jako nosič používá lidský adenovirus namísto šimpanzího. „Myslím, že je to velmi dobrá vakcína, kolem níž je spousta věcí špatně a nefungujících,“ podotýká Koubský.

Problematické je to, že Rusko chce vakcínu využívat jako politickou páku, navíc na Západě vůči Rusku panuje tradiční nedůvěra.

„Rusové dokáží věci dobře vymyslet, ale už ne tak stabilně a kvalitně vyrábět. To se může změnit, třeba pokud se bude vakcína licencovat k výrobě v Německu, jak se o tom jedná. Sputnik může změnit hru, ale ne zásadně. Není to žádný zázrak, jen jedna další vakcína,“ uzavírá novinář Deníku N.

Jak dlouho trvá úprava vakcíny proti nové mutaci koronaviru? Poslechněte si v záznamu Interview Plus.

Spustit audio

Související