Petr Janyška: Ve Francii vyšla kniha vězeňských zápisků odsouzeného prezidenta Sarkozyho
Ve Francii právě vyšla kniha Vězňův deník. Není to žádný nový román Alexandra Dumase ani pokračování Tří mušketýrů, autorem je bývalý prezident Nicolas Sarkozy, nedávno odsouzený k pěti letům. Popisuje v ní dramaticky tři týdny svého uvěznění, než ho pustili obratem na svobodu.
Líčí v ní, jak byly vězeňské podmínky tvrdé, jak je tam prý všechno šedé, jak prý každý den klesl na kolena a modlil se, aby měl sílu nést svůj osud nevinně odsouzeného.
Čtěte také
Sarkozyho kniha je promyšlenou součástí jeho PR komunikace. Je prý nevinnou obětí. Přirovnává se dokonce k Alfredu Dreyfusovi, nejslavnějšímu francouzskému vězni, důstojníkovi židovského původu, který byl koncem 19. století odsouzen ve zfalšovaném procesu na doživotí a potom rehabilitován.
Proces tenkrát rozdělil Francii na dva tábory a měl po desetiletí dopad na veřejný život země. Takhle nějak vnímá Sarkozy své dnešní postavení. Svou obranu evidentně založil na tom, že chce do svého případu vtáhnout širokou veřejnost, proto ta kniha jako forma protiútoku.
Nikoliv obyčejný vězeň
Byl ovšem nedávno odsouzen k pěti letům nepodmíněně v řádném procesu, kde měl veškerý prostor k obhajobě, za to, že údajně nechal své spolupracovníky, aby mu zajistili od libyjského diktátora Kaddáfího peníze na prezidentskou kampaň. Teď byl propuštěn a čeká na odvolací řízení.
Čtěte také
Nutno říci, že měl česky řečeno fešácký kriminál, vlastní celu se sprchou, k ní k dispozici malou tělocvičnu. A osobní ochranku.
A především měl ohromnou politickou podporu. Ač byl pravomocně odsouzen, kdekdo na pravici, jejíž byl léta předsedou a potom byl za ni zvolen hlavou státu, mu vyjádřil veřejnou podporu a implicitně naznačil, že je nevinný. Ministr spravedlnosti ho přišel k pobouření soudců do cely osobně navštívit a dokonce prezident Macron ho přijal krátce před nástupem trestu.
Konec sanitárního kordonu kolem krajní pravice?
Kniha má ale i aktuální politický, a to přímo výbušný rozměr. Sarkozy v ní říká, že krajní pravice Marine Le Penové není pro stát nebezpečím, že je třeba skončit se sanitárním kordonem kolem ní a že by se s ní měla dát klasická pravice dohromady. Obrátil tak o 180 stupňů dosavadní linii, jakou kdysi razil prezident Jacques Chirac, že s extrémem nelze jít do holportu.
Čtěte také
Není náhodou, že Sarkozyho kniha vyšla v kratičkém termínu v nakladatelství vlastněném miliardářem Vincentem Bolloré, který má mediální konglomerát a prosazuje tam krajně konzervativní pohledy a útočí na veřejná média. Nejen v USA nebo u nás, i ve Francii jsou veřejnoprávní média stále víc trnem v oku pro krajní pravici, která zavádějícím způsobem žongluje s termínem svobody projevu.
Soudci, kteří budou na jaře soudit Sarkozyho v odvolacím procesu, to nebudou mít snadné. Bude to tak trochu proces století. Tlak ze strany pravého spektra, jeho politiků či médií je značný. Právě tak jako výhrůžky, jež soudci dostali. Dreyfus byl v odvolacím řízení omilostněn a vstoupil do dějin. Sarkozy ale není Dreyfus a odsouzen byl v regulérním procesu.
Francouzští soudci prozatím ukázali, že se nebojí sáhnout i do nejvyšších pater politiky. Sarkozyho mimochodem odsoudili už dvakrát v jiných kauzách. To jistě vnímají i občané jiných zemí, kteří jsou ve Francii předmětem vyšetřování trestních orgánů.
Autor je politický komentátor, bývalý velvyslanec ve Francii
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.
