Petr Janyška: Polský prezident Nawrocki kritizoval v Praze Evropskou unii
Prezidenti Polska a Česka spolu mluvili o ruské invazi a o americkém plánu na ukončení války na Ukrajině. Shodli se na tom, že Rusko je dnes největší hrozbou pro mír a demokracii v Evropě. Poláci mají s Ruskem daleko horší historickou zkušenost než my a jsou na ruský expanzionismus velmi citliví. A logicky se obávají, že kdyby padla Ukrajina, budou ruská vojska stát na polské hranici.
Čtěte také
Proto ve svém vlastním zájmu Ukrajině výrazně pomáhají. Ukrajina je jejich nárazníková zóna. Polské zdroje dokonce říkají, že to díky jejich dvě stě padesáti narychlo dodaným tankům mohli Ukrajinci v prvních dnech invaze uhájit Kyjev. Polsko je rovněž hlavní tranzitní zemí veškeré pomoci Ukrajině a Poláci také přijali a integrovali neuvěřitelný počet ukrajinských uprchlíků.
Země se zároveň sama výrazně vyzbrojuje, především v USA, na obranu chce vydávat 5 procent HDP a mít jednu z největších armád v Evropě.
Vztahy s Ukrajinou nejsou jednobarevné
Vztahy s Ukrajinou nejsou ale jen růžové. Polská nacionalistická pravice stále vytahuje hrozné události ze 40. let minulého století, kdy ukrajinští nacionalisté na tehdejší Volyni vyvraždili desítky tisíc etnických Poláků, a chce za to omluvy a exhumace.
Čtěte také
Představitelem této linie je i prezident Karol Nawrocki. Od svého zvolení stále nenavštívil Ukrajinu. Pokud se s ním chce prezident Zelenskyj sejít, může prý nastoupit do vlaku a přijet do Varšavy. Ohledně ukrajinských uprchlíků nedávno řekl, že to je naposled, kdy podepisuje zákon o legalizaci jejich pobytu a o výplatě sociálních dávek.
Proč tohle? Nawrocki je politicky národovecká pravice, jako kandidáta do voleb ho vytipoval Jarosław Kaczyński. Dnes se ale Nawrocki sbližuje s nejzazším okrajem polské pravice, s tzv. Konfederací, a ta je silně protiukrajinská a protievropská.
Kritika „Západu“
Včera měl Nawrocki projev na Karlově univerzitě, ani slovo o ruské invazi, zato tam tepal Evropskou unii a kritizoval její další „centralizaci“. EU by se prý měla omezit jen na volný trh a na Schengen a jinak se vrátit k samostatnosti národních států. Kritizoval také Evropskou komisi a odmítl, aby třeba mluvila do justice členských států.
Čtěte také
Stejný jazyk má Marine Le Penová nebo Viktor Orbán. Nawrocki se také pustil do velkých států, jmenoval Německo a Francii, které prý využívají EU pro sebe. Několikrát kritizoval tzv. „Západ“, dokonce zmínil, že to Západ zradil v roce 1938 Československo.
V domácí politice Nawrocki, historik, bývalý boxer se styky v podsvětí, systematicky blokuje vládu Donalda Tuska a snaží se ji oslabit, jak jen může. Dělá vše pro to, aby se k moci vrátila národovecká klerikální pravice, přičemž on sám se dnes cítí jako její vůdce.
Pavlův protipól
Za několik měsíců svého úřadu už odmítl podepsat několik zákonů, odmítá jmenovat diplomaty, které mu předkládá ministr zahraničí, odmítl povýšit důstojníky.
V zahraniční politice přísahá na Donalda Trumpa, byl u něj dokonce krátce po svém zvolení. Kritizuje vehementně EU, nikdy ani slovo kritiky na adresu USA. Orbána přímo nechválí, ale pléduje za obnovení Visegrádské čtyřky, tedy reálně za spolupráci s Budapeští.
Nawrocki je tak protipólem prezidenta Pavla, kromě pohledu na ruskou invazi se snad v ničem neshodují.
Autor je politický komentátor, bývalý velvyslanec ve Francii
Vyjádření Velvyslanectví Polské republiky v Praze:
S politováním musím konstatovat, že autor se mýlí a dezinformuje české čtenáře a posluchače Českého rozhlasu. Prezident Karol Nawrocki se ve své přednášce několikrát zmínil o agresi Ruska vůči Ukrajině a v tomto kontextu také odpovídal na dotazy veřejnosti. Nejdůležitější část přednášky zní následovně, v pracovním překladu z angličtiny: „(…) Ukrajina a její ozbrojené síly svádějí již téměř čtyři roky bitvu o přežití proti barbarskému agresorovi – Ruské federaci. To je jejich vnější nepřítel. Mají ale i nepřítele vnitřního: konkrétně boj se zkorumpovanými elitami. Upřímně doufám, že obě bitvy vyhrají, a to především proto, že obě vítězství jsou dosažitelná. Historie nám ukázala, že Rusko – ať už carské, bolševické nebo sovětské – lze nejen zastavit, ale i porazit. A pokaždé, když bylo poraženo, přineslo to do systému vlnu politických změn. Byli jsme toho svědky po krymské válce v polovině 19. století, rusko-japonské válce na začátku 20. století, první světové válce a polsko-bolševické válce po ní a sovětsko-afghánské válce v 80. letech 20. století (…).”
Tuto skutečnost si lze snadno ověřit, jelikož projev prezidenta Polské republiky je k dispozici ve formě videozáznamu i textu na webových stránkách Kanceláře prezidenta Polské republiky (https://www.president.pl/news/lecture-of-president-nawrocki-at-the-crossroads--a-defining-post-cold-war-moment-for-europe-on-karols-university-in-prag,110846).
Barbara Tuge-Erecińska
chargé d’affaires a.i. Polské republiky v České republice
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
