Petr Janyška: Odvolací soud může pro Le Penovou znamenat její konec

Odsouzena byla za zpronevěru veřejných prostředků. Odvolací verdikt by měl padnout v polovině února. Jde jí o hodně, pokud apelační soud rozsudek potvrdí, bude to znamenat její politický konec. Do volby prezidenta zbývá patnáct měsíců a pro Le Penovou by to byla nejspíš poslední šance v životě.

Čtěte také

Petr Janyška: Francie se propadá do politického marasmu

Dnešní francouzský kontext vypadá dost zoufale: země se politicky stále nevzpamatovala z předčasných voleb před necelými dvěma lety. Tehdy nesmírně posílila krajní pravice Le Penové, takže vznikly tři zhruba stejně silné tábory, centristé kolem Macrona, levice a krajní pravice.

Žádný z nich nemá většinu, jejich poslanci se nejsou ochotni na ničem dohodnout, země je v politickém marasmu. Každou chvíli hrozí nové vyslovení nedůvěry vládě, která kormidluje, jak se dá. Za ten rok a půl má země už čtvrtého premiéra, který se drží jen proto, že velmi šikovně manévruje a dělá ústupky. To všechno nahrává volání po nějaké radikální změně v zemi.

Macron doma ztratil popularitu

Přičemž prezident Macron ztratil téměř veškerou popularitu, důvěřuje mu jen čtvrtina obyvatel. Domácí záležitosti přenechal premiérovi a sám se věnuje zahraničí, především podpoře Ukrajiny a posilování evropské obrany. Všeobecně se soudí, že do konce jeho mandátu se země už nikam nepohne.

Čtěte také

Karel Barták: Evropa vyděšeně zírá, jak se Francie řítí do propasti

Když vyhrál poprvé volby, sliboval, že oslabí pravicový extrém. Jenže formace Le Penové je dnes nejpočetnější parlamentní stranou. Podle nedávného průzkumu pro deník Le Monde už přestala být pro téměř polovinu Francouzů nebezpečím, přičemž před dvaceti lety z ní měly obavy ještě tři čtvrtiny občanů.

To číslo nejlépe ukazuje, nakolik se posunulo vnímání národovecké pravice v zemi. Le Penové se totiž podařilo do jisté míry zbavit její stranu pachutě radikálního extrému a vyvést ji mezi etablované síly.

Macron si nevychoval žádného nástupce a nedělá ani nic pro to, aby pomohl nějakému centristickému kandidátovi se zviditelnit. I když dnes by to byl od něj nejspíš polibek smrti. Na umírněné levici i mezi klasickou pravicí je řada jmen pošilhávajících po prezidentském úřadu, není mezi nimi ale žádný výraznější lídr. Le Penová se proto domnívá, že teď má šanci.

Čtěte také

Macron je v izolaci. Stále více ho kritizují i jeho vlastní lidé a funkčních cest z politické krize má velmi málo, popisuje zpravodaj Balucha

Nečekaně jí ale vyrostl konkurent z vlastních řad, mladý Jordan Bardella, kterého sama dosadila jako předsedu své strany a zůstala poslankyní. On je dnes mezi sympatizanty strany populárnější než ona, byl by podle nich lepším prezidentem.

Pokud Le Penová současný soud vyhraje, pokusí se za rok počtvrté a asi naposled o prezidentský úřad, jistou šanci má. Pokud soud prohraje a definitivně přijde o právo volitelnosti, půjde do voleb místo ní Bardella. Je mu teprve jedenatřicet let, má za sebou jen kratičkou politickou dráhu a žádnou zkušenost z exekutivy.

Petr Janyška|foto:Radko Kubičko, Český rozhlas

Nahrává mu ale všeobecná nespokojenost. Aby nevyhrál, budou se muset centristé nebo levice rychle shodnout na někom, kdo bude s to oslovit širší vrstvy než jen jejich stoupence. Jinak bude mít Francie poprvé od války ve svém čele nacionalistickou pravici se vším, co to obnáší, včetně pro Evropu.

Autor je politický komentátor, bývalý velvyslanec ve Francii