Petr Janyška: Mezi Polskem a Ukrajinou to jiskří
Ta konference, která se konala už v různých zemích západní Evropy a teď poprvé v Polsku, byla velký úspěch. Úspěch pro Ukrajinu, protože se tam podepsala spousta kontraktů spojených s obranou a s obnovením infrastruktury. Zároveň to byl úspěch pro město Gdaňsk, které takovouto gigantickou byznysovo-politickou akci výborně zvládlo.
Čtěte také
Ukázalo, že Polsko není jen Varšava, ale že tam jsou i jiná města, která mají moderní kongresové haly, letiště, dostatek hotelů i dobře opravené historické centrum. Tohle všechno se v Gdaňsku postavilo nebo zrekonstruovalo za posledních deset, dvacet let a z velké části za evropské peníze.
A byl to taky velký úspěch pro premiéra Donalda Tuska, který z Gdaňska pochází a byl teď hostitelem konference. To díky jeho vlivu v Evropě se konala v jeho městě. Nepřijel mu ale ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, i když s ním má dobré vztahy. Proč?
Mezi Polskem a Ukrajinou to v téhle chvíli jiskří a ještě nejspíš bude. Mezi oběma státy a částí obyvatel nepanuje jen porozumění a solidarita, jak by se nám mohlo zvenčí zdát. Ten rozpor doposud překrývala ruská invaze.
Nawrocki vyvolal konflikt
Zodpovědnost za konflikt je na polském prezidentovi Karolu Nawrockém. Před pár dny oznámil, že odebere Zelenskému nejvyšší polský řád. To bylo skoro jako vyhlášení války. Zelenskyj nelenil a řád mu obratem poslal poštou.
Čtěte také
Přidali se k němu všichni předchozí ukrajinští prezidenti a pár dalších politiků se svými polskými vyznamenáními. Z polské strany se na to ozval Jarosław Kaczyński, že vrátí zase on svá ukrajinská vyznamenání. Putin by si nemohl přát nic lepšího než takový polsko-ukrajinský rozkol.
Co se za tím konfliktem skrývá? Prezident Nawrocki je radikálem, člověkem krajní pravice, která je silně antiukrajinská. To díky mimo jiné jejím hlasům byl zvolen a vychází jí vstříc. Za rok svého prezidentování nebyl na Ukrajině ani jednou, se Zelenským se sešel, jen když ten za ním přijel do Varšavy. Nic vřelého.
Nawrocki teď nafoukl do rozměru mezinárodního konfliktu něco, o čem by jinak nikdo nevěděl. Zelenskyj totiž podepsal mezi mnoha jinými dokumenty dekret o jmenování jedné jednotky „hrdiny Ukrajinské povstalecké armády, UPA“.
Už víc jak čtyři roky nese Zelenskyj na svých ramenou nesmírnou tíhu války a dělá denně desítky závažných rozhodnutí. Lze předpokládat, že takový dekret mohl být pod jeho rozlišovací schopností. Byla to chyba, někdo mu měl poradit, ať nepodepisuje, ale stalo se.
Hrdinové, nebo vrazi?
UPA je totiž něco, co Poláky a Ukrajince nesmiřitelně rozděluje. Pro Poláky to jsou vrazi, kteří koncem války na území západní Ukrajiny zavraždili možná až sto tisíc polských obyvatel.
Pro část Ukrajinců to jsou zase hrdinové bojů za samostatnou Ukrajinu, včetně boje proti Sovětům ještě po válce. To všechno je ale minulost a tu mají zpracovávat historici, nelze na ní stavět současnou politiku.
Polsko a Ukrajina se vzájemně potřebují a všichni dosavadní polští politici od roku 1990 dělali vše pro to, aby Ukrajina byla nezávislý demokratický stát, který Polsko odcloní od imperiálního Ruska. Pro Ukrajinu je Polsko zase branou do Evropy i jeho druhým největším obchodním partnerem.
Nawrocki tak zažehl požár, který bude muset být časem uhašen a vztahy obnoveny. Zdá se ale, že už nebudou tak vřelé jako dřív, ale spíš racionálně transakční, často i konkurenční.
Autor je politický komentátor, vydal knihu Polsko vejpůl
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
