Petr Janyška: Masakr v klubu Bataclan je mezníkem v dějinách Francie
Tenkrát 13. listopadu 2015 zažila Paříž největší zabíjení od druhé světové války. Dodnes, po deseti letech, je ta událost, kdy zemřelo 130 osob, vnímána jako národní tragédie, která všechny poznamenala. Včera si ji připomněla celá Francie.
Čtěte také
Prezident Macron obešel s představiteli státu všechna místa, kde tenkrát vraždili islamisté. Pozváni byli i policisté, kteří tenkrát zasahovali, a požárníci. A pařížské Náměstí Republiky se naplnilo lidmi, kteří si přišli připomenout oběti, dlažba byla plná květin a svíček.
Co se tenkrát před deseti lety stalo? Takzvaný Islámský stát, který na části území Sýrie a Iráku vytvořili radikální islamisté, se rozhodl udeřit v Evropě. A to především ve Francii jako symbolu lidských práv, demokracie, práv žen, sekulárního státu, kde nevládne náboženský fanatismus.
Francie ve válce
Islámský stát tehdy vyslal do Paříže několik vyškolených komand. Jedno se neúspěšně pokusilo odpálit výbušniny před velkým stadionem, kde se hrál fotbalový zápas Německo–Francie a kde byl i prezident François Hollande.
Čtěte také
Další skupina v lidové pařížské čtvrti naslepo postřílela na zahrádkách kaváren desítky hostů a potom se sama odpálila. A třetí vnikla do klubu Bataclan, kde se konal koncert heavymetalové skupiny. Tam povraždila desítky osob a stovky zranila.
Ten večer tak zemřelo 130 lidí. Bezpečnostní složky se dostavily velmi rychle, teroristy se jim podařilo zlikvidovat. Tehdejší prezident Hollande řekl natvrdo, že Francie je ve válce.
Vraždili francouzští a belgičtí islamisté
Tenkrát vraždil islamismus, tedy militantní podoba islámu, a ten přetrvává. Rozhodně nezmizel. Za posledních deset let má ve Francii na svědomí 50 násilných aktů, z nichž část byla smrtelných, dohromady 250 mrtvých. Část z těchto činů způsobila zranění a všechny vyvolaly těžká psychická traumata. A to nemluvíme o téměř sto činech, kterým byla policie schopna zabránit předem.
Čtěte také
Ti fanatici, kteří vraždili napravo nalevo, byli vesměs Francouzi či Belgičané marockého nebo alžírského původu. Všichni prošli vojenským výcvikem Islámského státu v Sýrii a v Iráku, všichni nenáviděli evropskou zemi, kde se narodili nebo kde dlouho žili.
Francouzská a belgická policie za evropské spolupráce všechny z komand a jejich pomocníky identifikovala, 20 z nich Francie v dlouhém řádném procesu odsoudila. Většina hlavních teroristů byla už ovšem mrtvá, jediný přeživší z nich dostal doživotní trest.
Dějinný mezník
Ten masakr je mezníkem v dějinách Francie. Problém je, že to nebylo jediné zabíjení, ani první a asi ani poslední. Půl roku předtím, než se odehrál Bataclan, vystřílelo islamistické komando redaktory časopisu Charlie Hebdo, protože si dovolili ve svobodném státě karikatury Mohameda.
A po Bataclanu přišla další zabíjení, naštěstí už v menším rozsahu. Vzpomeňme na profesora Samuela Patyho, kterého podřízl nožem zradikalizovaný Čečenec, prý kvůli znevážení Mohameda. A zcela nedávno zabil ve Francii jiný islamista, také nožem, jednoho Iráčana kvůli jeho křesťanské víře.
Vršení těchto barbarských činů vyvolává ve společnosti samozřejmě strach, nejistotu a politickou nestabilitu. Podle odborníků už nehrozí nějaké komando z ciziny, protože Islámský stát se podařilo vojensky zlikvidovat. Nebezpečím teď jsou spíš izolovaní, nějakým způsobem vyšinutí jedinci, kteří podlehli fanatické ideologii. A často hodně mladí.
Autor je politický komentátor, bývalý velvyslanec ve Francii
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
