Petr Janyška: Francouzský parlament má už první skandál s poslanci krajní pravice

13. listopad 2022

Když letos v červnu získala ve francouzských volbách krajně pravicová strana Národní sdružení Marine Le Penové 89 křesel, byl to pro zemi šok. Do té doby měla jen hrstku poslanců a teď jich najednou získala téměř o třicet víc než klasická tradiční pravice Republikáni. Převrátila tak zcela dosavadní rozložení sil a stala se výraznou opoziční silou, kterou je vidět a slyšet. 

Nikdo zpočátku nevěděl, co bude možné od jejích lidí v parlamentu čekat. Zda budou od první chvíle dělat obstrukce, blokovat a vyvolávat konflikty, nebo zda se budou snažit přiblížit modelu tradičního poslance. Macronovi vládní poslanci váhali, zda jim vůbec podat ruku a jak s nimi jednat.

Čtěte také

První týdny se poslanci Národního sdružení snažili zapadnout mezi ostatní a osvojit si parlamentní mechanismy. Pokračovali tak v obecné linii, kterou před pár lety pro svou stranu prosadila Marine Le Penová: zbavit se odéru extremistické, násilnické síly, se kterou se slušní lidé nebaví, a vytvořit si respektovaný image. V tomto duchu dokonce změnila dlouholetý název strany z Národní fronty, jak ji zakládal ještě její otec, na Národní sdružení. A hlídala si přísně, aby z úst jejích funkcionářů nevycházely žádné antisemitské či jinak stíhatelné výroky a aby zdůrazňovali sociální požadavky lidových vrstev.

To se ukázalo jako nosná strategie. V letošních parlamentních volbách jí dalo hlas tři a půl milionu Francouzů. Jako prezidentská kandidátka prohrála proti Macronovi, ale jako šéfka strany letos zaznamenala ohromný úspěch. Konečně se jí podařilo prorazit pomyslný skleněný strop. V jejích očích to je začátek cesty k vládě.

Proto teď v novém parlamentu měli její novopečení poslanci jasnou instrukci: opatrnost, vyvarovat se excesů. Dokonce jim doporučila nosit na znamení důvěryhodnosti kravatu. Překvapení přišlo, když návrh levice na nedůvěru vládě, který ovšem neprošel, podpořili i její poslanci. Něco takového tu ještě nebylo, hlasovat s největším nepřítelem.

Vyloučení poslance

Napětí před bouří ovšem v parlamentu dlouho nevydrželo, stačilo málo a konflikt s Národním sdružením vybuchl. Když před pár dny jeden poslanec levice zvedl otázku lodi s africkými uprchlíky, vykřikl jeho kolega z Národního sdružení: „Ať se vrátí do Afriky!“ A oheň byl na střeše, poslanec levice byl totiž konžského původu. Autor výkřiku se později obhajoval tím, že myslel běžence z lodi, všichni to ale vztahovali na jeho kolegu tmavé pleti.

Čtěte také

Nastalo velké pobouření, jako by konečně přišlo, co všichni čekali. Vedení dolní komory se rozhodlo pro nezvyklý krok, jaký byl od časů de Gaulla použit jen jednou, a potrestalo ihned autora výkřiku vyloučením z parlamentu na čtrnáct dnů. Jednomyslně.

Na tom je vidět, jak alergický je vztah francouzské politické scény ke krajní pravici. Projevilo se to také po pár dnech, kdy si parlament volil předsedy nejrůznějších studijních skupin. Národní sdružení si řeklo o skupinu věnovanou antisemitismu a proti tomu se zvedla velká vlna nevole, z řad levice bylo slyšet poznámky o fašistech, a rozhodnutí dosud nepadlo.

Petr Janyška, bývalý velvyslanec ve Francii a publicista

Strategická proměna image Národního sdružení ovšem pokračuje. Na nedávném sjezdu strany se Marine Le Penová stáhla z funkce předsedkyně a nechala tam zvolit mladičkého Jordana Bardellu. Poprvé od založení strany se tak její šéf nejmenuje Le Pen či Le Penová. Marine si ovšem nad ní ponechává pevnou kontrolu, teď z pozice šéfky parlamentního klubu a členky nejužšího vedení strany. Jejím cílem není, jak sama naznačila, stále vést stranu, ale dostat se jednou do vlády a k moci. Není radno ji podceňovat. Inspirací je pro ni určitě nová italská premiérka Giorgia Meloniová.

Autor je publicista a bývalý diplomat 

autor: Petr Janyška
Spustit audio