Petr Janyška: Francouzi se stahují z Afriky, vytlačují je ruští Vagnerovi žoldáci

20. listopad 2022

Francouzský prezident Emmanuel Macron oznámil před pár dny oficiální ukončení francouzské vojenské mise v subsaharském Mali. Její vojáci tam byli téměř deset let na žádost tehdejšího prezidenta o pomoc proti expandujícím džihádistům z al-Káidy a z takzvaného Islámského státu. Ti terorizovali velké oblasti na jih od Sahary, ničili školy, zaváděli všude islám a šaríu. 

Čtěte také

Jak to v Africe bývá, místní armáda byla na ně krátká. Džihádisté ovládali stále větší území a chystali se dokonce dobýt hlavní město. Několika tisícům francouzských vojáků působícím v rámci operace zvané Barkhane se je dařilo vytlačovat a některé vůdce zlikvidovat a zároveň školit proti teroristům místní armádu. Vojensky ta akce byla pro Francii úspěchem, politicky nakonec prohrou. Proč?

Před rokem se v Mali konal další převrat a noví pučisté francouzskou přítomnost prostě odmítli. Francouzi se tedy rozhodli stáhnout, během pár měsíců odvezli tisíc vojenských vozidel a tuny materiálu. Většinou domů do Francie, protože vzhledem k ruské válce na Ukrajině cítí potřebu navýšit svůj zbrojní stav. Jsou také velicí zemí jednotek NATO v Rumunsku, kde představují ochotu Aliance bránit jihovýchodní křídlo. A možná, že něco dodají i Ukrajině.

Čtěte také

Francie je jediný stát kontinentální Evropy, který disponuje všemi druhy vojenských jednotek a vybavením, jaké potřebuje kompletní armáda. V kontextu Ukrajiny je logické, že Francie se stahuje z Afriky. Ne ovšem tak docela, své jednotky má v malém počtu celkem třech tisíc v okolních subsaharských státech Čadu, Burkina Fasu a v Nigeru, tam stále asistuje místním armádám v boji s džihádisty. Ti jsou nebezpečím nejen pro Afriku, kde operují, ale i pro Francii.

Spolu s Francií odešly z Mali i jednotky operace Takuba, na které se společně podílelo devět států EU, mezi nimi i ČR. Pro nás bylo důležité, že tu české elitní jednotky měly možnost otestovat se v reálném ohni.

Francouze vytlačili ruští vagnerovci

Odchod Evropanů z Mali měl ovšem daleko širší globální charakter tím, že tamní vojenská junta si pozvala místo nich asi tisíc ruských vagnerovců, těch vycvičených žoldáků. A to bylo červenou čárou pro Francii i pro Evropany. S těmito podivnými jednotkami nemohly jejich armády spolupracovat.

Vagnerovci v Mali zapadají do širšího kontextu, kdy Rusko vede hybridní válku proti západnímu světu nejen na Ukrajině, v Evropě a v Sýrii, ale i v Africe. Putin se díky těmto jednotkám vojensky vkliňuje do Afriky a zároveň se tváří, že s nimi nemá nic společného. Stejně jako kdysi s takzvanými zelenými mužíčky na východě Ukrajiny. Vagnerovci jsou dnes už ve Středoafrické republice, kdysi francouzské sféře zájmu, a odnedávna i v Mali.

Petr Janyška

Moskvě jde jednak o geopolitickou pozici, jednak ovšem o nerostné zdroje, na které je Afrika bohatá a které se stávají jako nutné komponenty do počítačů, mobilů nebo baterií elektroaut strategickými položkami. Vagnerovci si prý v Mali dali jako podmínku přístup k dolům na zlato.

Autor je publicista a bývalý diplomat

autor: Petr Janyška
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.