Petr Janyška: Francie tváří v tvář novému chaosu
Francii čeká příští týden počátek politického chaosu. Nikdo ho přitom v takové podobě a tak rychle nečekal – a zdá se, že je nevyhnutelný. V pondělí přijde s největší pravděpodobností pád premiéra a vlády, potom hledání jeho následovníka, kterého krajně pravicová a levicová opozice nejspíš společnou rukou odmítnou. Velmi pravděpodobně přijdou předčasné volby a dokonce tlaky na prezidenta Macrona, aby sám odstoupil. Zkrátka nestabilita.
Čtěte také
Co se stalo? Premiér François Bayrou přišel nedávno s nápadem, který s nikým nekonzultoval a který všechny překvapil – zřejmě včetně Macrona. Bayrou má předložit parlamentu návrh rozpočtu a už dlouho bije na poplach, že Francie je víc než zadlužená.
Prý že jen letos zaplatí za úroky 67 miliard eur, příští rok 75 miliard a za pár let sto. Premiér chce proto úsporný rozpočet, kde by ušetřil 44 miliard, zahrnující třeba zrušení dvou státních svátků. Čili všechno jen ne populární řešení.
Přestože má v parlamentu za sebou jen menšinu, chtěl se pojistit tím, že v pondělí představí poslancům hrozivou finanční situaci a požádá je o důvěru. Které by rozuměl tak, že mu tím vyjádří rámcový souhlas s diagnózou, že země potřebuje ušetřit, a o konkrétní podobě rozpočtu by se začalo jednat až potom.
Premiér si naběhl na vidle
Tenhle zvláštní postup, důvěru před vyjednáváním, mu ale nevyšel a jen si naběhl na vidle. Obě strany opozice – Národní sdružení Marine Le Penové i levice – ihned prohlásily, že mu důvěru nedají, a budou chtít co nejdřív předčasné volby. Obě síly si myslí, že z nich vyjdou posíleny. Zároveň chtějí, aby odstoupil Macron.
Čtěte také
Klíč k dalšímu vývoji má v rukou prezident. Může vládu držet po nějakou dobu v demisi, může jmenovat nového premiéra. Byl by to jistě zase někdo z jeho politického centra, které ale má v parlamentu jen menšinu. Socialisté i krajní pravice by naopak chtěli, aby to byl někdo od nich. Nikdy nebyla krajní pravice ve Francii tak blízko moci jako teď.
Od nešťastného rozpuštění parlamentu a předčasných voleb loni v červenci, o nichž rozhodl prezident a ve kterých jeho politický střed ztratil většinu, uplynul rok. Za tu dobu se vystřídali tři premiéři a situaci v zemi to neuklidnilo.
V zoufalé snaze udržet dosavadní kurz země se teď Macronovi lidé snaží zajistit do příštího pondělka nějaký centristický blok od klasické pravice po socialisty, šanci to má ale nepatrnou.
Destabilizace a prostesty
Aby toho nebylo málo, v zemi se šíří po sítích radikální výzva neznámých autorů, která má stále větší podporu – tedy, aby Francouzi příští 10. září „všechno zablokovali“. Není jasné, co se tím myslí, co přispěvatel to nápad, určitě to ale bude destabilizace. A k tomu připočtěme už ohlášené stávky a demonstrace odborů na 18. září.
Pro nás je na té francouzské situaci, která bude jistě bouřlivá a nevyhne se násilnostem, velmi špatné její načasování. Macron je dnes spolu s německým kancléřem a s britským premiérem hlavní postavou Evropy v obraně Ukrajiny a v jednáních o dalším osudu Kyjeva, což potvrzuje i čtvrteční cesta Zelenského do Paříže.
Macron je zároveň jedním z hlavních hráčů kontinentu v přetahované s Trumpem o budoucí tvář Západu. Proto bychom ve vlastním zájmu potřebovali, aby měl doma klidné zázemí. Pokud padne, utrpí tím celá dnešní Evropa i Ukrajina.
Autor je politický komentátor
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Přijměte pozvání na úsměvný doušek moudré člověčiny.
František Novotný, moderátor
Setkání s Karlem Čapkem
Literární fikce, pokus přiblížit literární nadsázkou spisovatele, filozofa, ale hlavně člověka Karla Čapka trochu jinou formou.
