Petr Janyška: Co dát větší slovo odborníkům a vědcům v řízení státu?

29. květen 2020

Koronavirová epidemie nám řekla hodně o stavu české společnosti.

Mimo jiné, že ČR není jen montovnou, ale zemí s hustou sítí nejrůznějších lékařských, chemických, biologických a jiných fakult a ústavů, o kterých občan ani netušil.

Čtěte také

Že tu kolem nás je spousta výzkumníků, techniků, start-upů, inteligentních lidí na světové úrovni, kteří často studovali v zahraničí, a kteří tváří v tváři koronaviru bleskově zapřemýšleli a konali. To především díky nim jsme tu krizi zvládli.

Občan viděl, že ten zdánlivě odtažitý svět vědátorů je najednou dobrý pro jeho denní život: epidemiologické studie, 3D tiskárny, na kterých výzkumné ústavy bleskově začaly vyrábět ochranné štíty, že jakási nanovlákna jsou dobrá pro roušky. Že tu je stovka laboratoří schopných analyzovat testy. Obyčejný člověk viděl, že vědci vnímají, čím on žije, a že byli prvními, kteří mu pomohli.

Epidemie ukázala, že tu za 30 let vzniklo inteligentní vzdělané podloží, které by teď už mohlo nést výraznější ovoce a mělo by výrazněji mluvit do stavu společnosti. Jen se ozývat.

Návrat ke starým pořádkům

Čtěte také

Jakoby to byla trochu reminiscence na hodnoty první republiky, na liberální masarykovskou tradici menšího státu založeného na vzdělání, racionalitě, vědě, technické dovednosti obyvatel, inovacích, vlastních nápadech. Díky tomu bylo Československo desátou nejvyspělejší zemí tehdejšího světa.

Poprvé po mnoha desetiletích tak u nás byly díky koronaviru slyšet názory vědců včetně hlavních stránek médií. Žádala si je společnost, prahli po nich novináři, řídili se jimi politici. Na dobu epidemie politici trochu sklonili hlavu, pochopili, že o viru a krizi nic nevědí a že musí nechat slovo expertům.

Ve společnosti vyvstal hlad po názorech odborníků, po racionálním jazyku a racionálním řízení společnosti. Po letech, kdy český stát řídí politici, jejichž magnetickou střelkou je převážně ideologie, to bylo něco nového a osvěžujícího. Německé vlády se dlouhodobě opírají o názory vědců, mohla by to dělat i česká.

Čtěte také

V čele krize stál najednou odborník, epidemiolog, profesor Prymula. To on sděloval na tiskových konferencích fakta, pokyny k omezení všech možných činností i výhledy. Na dobrozdání jeho a jeho kolegů se museli spolehnout politici, naslouchala jim společnost.  

Koronavirová epidemie dopadla v ČR prozatím dobře. Nezapomeňme ovšem, že počet obětí byl malý ve všech zemích střední Evropy, nejen u nás. Podstatné tu ale také bylo to, že občané viděli, že situaci mají v rukou vědci, a věřili, že co se jim říká, je pravda opřená o fakta. A proto všichni začali nosit roušky a podřídili se omezením.

Z tohoto hlediska je znepokojivé, že má profesor Prymula opustit ministerstvo a že v jejich střetu vítězí bývalý zpěvák popových soutěží. Je to špatný signál do společnosti, který říká: odborníci jsou dobří, jen když teklo do bot a nevěděli jsme, co dělat. Teď zase návrat ke starým pořádkům. Zpěvák sice není vědcem, ale zato věrným vykonavatelem předsedy ANO.

Petr Janyška

Přitom bychom naopak potřebovali, aby společnost stále vyžadovala názory akademiků, aby se novináři na ně i nadále obraceli ve všech tématech, která hýbou společností. A vědci a specialisté aby našli odvahu jít do médií a do střetů s ideology a prosazovat jazyk rozumu. Máme tu příliš ideologie a příliš málo rozumu a veřejného zájmu. A nezapomeňme, že prezidentem první republiky byl profesor sociologie.

Autor je publicista a bývalý diplomat

autor: Petr Janyška
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.