Petr Janyška: Cesta nového prezidenta Pavla do Polska jako prubířský kámen jeho diplomatické šikovnosti

Ukrajina je také zcela srozumitelná. Proč ale Polsko? Tam většinou nová hlava sátu jako do jedné z úplně prvních zemí nejezdila. V rámci diplomatických zvyklostí a zahraničně-politických priorit českého státu by se čekalo, že po Bratislavě a Kyjevu přijde Brusel a Berlín.

Omluvy za Babiše?

Za uvažovanou cestou do Varšavy je třeba hledat nebetyčné faux pas Andreje Babiše, který v kampani prohlásil, že by nepřišel na pomoc napadnutému Polsku či Baltům. Že to vzápětí, jak je jeho zvykem, dementoval, už neštěstí nezažehnalo. Mléko bylo rozlito.

Čtěte také

Luboš Palata: Polsko má za sebou velký ukrajinský rok. A má důvod k hrdosti

Zahraniční politika a vztahy k sousedům jsou velejemným předivem, kde má každé slovo svou váhu a může vyvolat velký konflikt. Babišova slova tehdy okamžitě odmítla česká vláda, přesto ale ve Varšavě mohla zůstat nepříjemná pachuť vázaná na podezření, že by snad takto mohl někdo v České republice uvažovat.

Zřejmě proto se Petr Pavel cítí povinen rozptýlit polské obavy a jet tam ujistit, že šlo opravdu jen a jen o Babišův úlet. Tím spíš, že mu hned den po volbě volal polský prezident Andrzej Duda jako jediná hlava státu. A logicky se na Babišova slova ptal.

Polsko v očích EU zesílilo

Polsko je dnes pro nás nelehký soused. Geopoliticky to je významná země. Čtyřikrát početnější než my, ekonomicky jde velmi rychle nahoru. Zvlášť za vlád strany Občanská platforma, která je nyní v opozici, země postavila spoustu infrastruktur, dálnice, železnice, nová nádraží. Jeho poloha mezi Německem a slovanským východem i jeho tradice válek s Ruskem, carským i bolševickým, z něj dělá geopolitické centrum střední Evropy.

Je to regionální mocnost, ať se nám to líbí nebo ne. A ruská válka proti Ukrajině jeho roli v očích Evropy, a hlavně USA ohromně posílila. Veškerá pomoc Západu Ukrajině jde přes Polsko, přes jeho letiště v Řešově na východě země i přes jeho železnice. Kdyby se nedej bože Polsko zaseklo jako třeba Orbánovo Maďarsko, byl by s celou pomocí Ukrajině konec.

Polská domácí politika jako jablko sváru

Potíž s Polskem je ovšem v jeho vnitřní politice, se kterou se dnešní Česká republika ani evropské instituce neztotožňují. Vládne tam autokraticky Jarosław Kaczyński, který sice nemá žádnou ústavní funkci, ale všechno důležité pro stát se rozhoduje v jeho partajní pracovně.

Čtěte také

Petr Janyška: Kaczyński dává v Polsku zelenou radikálním nacionalistům

Země se stále víc vzdaluje evropskému mainstreamu. Rok od roku tam slábne právní stát, všude se prosazuje krajně pravicová a klerikální ideologie a vládní strana proměnila veřejná média v nástroje své propagandy.

Premiér Mateusz Morawiecki organizuje ve Varšavě schůzky evropské krajní pravice včetně Le Penové. Vývoj v Polsku je podobný jako v Maďarsku, teprve na ukrajinské válce se štípla blízkost obou jejich vůdců. Nezapomeňme, že před tou válkou mluvil Kaczyński o budování druhé Budapešti ve Varšavě.

Petr Pavel bude muset vážit každé slovo

Před českou vládou a před novým prezidentem tak stojí nelehké dilema. S Polskem musíme udržovat přátelské sousedství ale zároveň vnímat, že dnešní varšavská vláda není reprezentantem celé země a že na podzim, kdy se tam budou konat volby, může skončit a že může přijít liberální proevropská vláda dnešní opozice, jež by mohla otevřít novou kapitolu.  

Petr Janyška|foto:Radko Kubičko, Český rozhlas

Jestliže cesta nového prezidenta Pavla na Slovensko bude příjemným výletem za přátelskou prezidentkou, bude cesta do Varšavy prubířským kamenem jeho a jeho týmu, kdy bude třeba vážit každé slovo a každé gesto. Trochu kvadratura kruhu.

Autor je publicista a bývalý diplomat