Petr Honzejk: Svět podle Donalda Trumpa
Staré úsloví říká, že všechno špatné je k něčemu dobré. A platí to i o posledních krocích amerického prezidenta Donalda Trumpa ve vztahu k Ukrajině, ze kterých jsou dílem v rozpacích, dílem vyděšeni i někteří jeho zdejší podporovatelé. Lhaní, urážky prezidenta Zelenského, pochopení pro ruské agresory – to jsou sice děsivé momenty, ale umožňují nám pochopit, jaký svět s Donaldem Trumpem přichází.
Je to svět divočejší, bezohlednější, sobečtější, než byl ten, který zrovna končí. A pochopení je nutnou podmínkou pro přípravu na všechno, co to bude obnášet a tedy na přežití v něm.
Čtěte také
Co tedy sledujeme? Především ze světa se vypařují pojmy jako spolupráce a solidarita. Donald Trump převedl pomoc napadené Ukrajině na čistě obchodní vztah. Vy nám dáte vaše nerostné bohatství a my vám pak budeme možná dál pomáhat. Je to ale obchod nerovný – Trump podmínky diktuje z pozice síly, Ukrajině zahnané do kouta a vyčerpané bojem s početnějším agresorem nakonec patrně nezbyde než přijmout něco, co Zelenskyj nazval prodejem země.
Ve světě podle nového amerického prezidenta tak zvolna ožívají staré pojmy, o nichž jsme si ještě nedávno mysleli, že budou patřit do učebnic dějepisu. Například kolonialismus. Dá se samozřejmě říci, že nejlepší zárukou bezpečnosti je, když ve vaší zemi investují obří americké surovinové korporace. Jenže jak jinak nazvat vnucenou výměnu surovinového bohatství za ochranu před silnějším sousedem než polokoloniálním statusem?
Kolik má papež divizí?
S Donaldem Trumpem se definitivně vracíme do světa „starého dobrého“ teritoriálního imperialismu. Spojené státy odcházejí v duchu hesla „America first“ z pozice neformálního garanta světového, či v poslední době alespoň evropského řádu a zvolna akceptují rozdělení sfér vlivu mezi mocnosti.
Čtěte také
Trump tím pootevírá dveře ke vzniku imperiálních panství Ruska a Číny, přičemž chce konsolidovat to svoje, například anexí Kanady a Grónska. Svět v jeho pojetí poněkud připomíná orwellovské rozdělení na Oceánii, Eurasii a Eastasie – svět mocností, které jsou v neustálém konfliktu.
Pokud jde o vnitřní charakter společností, který Trump uvádí na scénu, je trajektorie také – s nadsázkou řečeno – orwellovská. U Ruska a Číny je to úplně jasné, to jsou různě pojaté aktualizace totalitních společností pro technologickou dobu. Jenže i Trumpovy Spojené státy akcelerují od tradic tamní ústavnosti s rychlostí raket Elona Muska. Exekutivní příkazy popírající ústavu, autoritativní likvidace celých institucí, napadání soudů to ilustrují velmi dobře.
A kdyby někomu nebylo jasné, o co jde, sám americký prezident sdílí na síti X citál připisovaný Napoleonovi: „Ten, kdo zachraňuje národ, nemůže porušit žádný zákon.“ Považuje se zjevně spíše za zvoleného císaře, či absolutního monarchu, než za prvního z rovných.
Čtěte také
Nová doba je navíc jaksi integrálně doprovázená občasným zvedáním pravice, naposledy u Trumpova ideologa Steve Bannova, což dává munici těm, kteří začínají pro tento způsob politického myšlení používat termín technofašismus.
Může to být přehnané, ale se nelze divit nikomu, kdo má pocit, že očkování katastrofou druhé světové války přestává po bezmála 80 letech, společně s tím, jak odcházejí poslední pamětníci, fungovat.
Co se dá říci jistě: V Trumpově světě společné hodnoty jako liberální demokracie, solidarita, vzájemná pomoc přestávají mít cenu. Cenu má opět jen hrubá síla: suroviny a zbraně. Trochu to připomíná svět, který definovala věta Josifa Vissarionoviče Stalina, který se v roce 1953 při diplomatickém jednání s Vatikánem otázal: „Kolik má ten papež divizí?“ Jak moc fajn svět to byl, si ještě někteří z nás pamatují.
Co se s tím dá dělat? Mnoho ne. Duch doby poháněný Donaldem Trumpem a obecnou lidskou nepoučitelností vane silou tajfunu. A my jsme jím sráženi do minulosti, která se v nové verzi stává naší budoucností. Nezbývá než se přizpůsobit. A pořídit si co nejvíc divizí, abychom to jakž takž přežili, než se situace změní a svět si, jako už tolikrát v dějinách řekne: Co jsme to zase, proboha, provedli?!
Autor je komentátor Hospodářských novin
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
