Petr Honzejk: Skomírající lidovci si zvolili diktátora

Lidovci pochopili, že se nacházejí v obrovském průšvihu a podle toho začali jednat. Může to ale nejstarší z českých partají, která má aktuálně mizivé volební preference, skutečně zachránit?

Čtěte také

Petr Hartman: Skomírající lidovce má zachránit Jan Grolich

V dnešní personifikované politice hraje stále větší roli, kdo je v čele strany. Populární jihomoravský hejtman Jan Grolich, který dostal na sjezdu lidovců v Ostravě jednoznačnou podporu, je v tomto směru výbornou volbou.

Je výrazný, dokáže dobře formulovat myšlenky, když má na hlavě kšiltovku a na nohou tenisky, tak mu člověk věří, že je to autentické. A zjevně si umí dupnout. Když se podíváme na špičky ostatních opozičních strany, především z dosavadní koalice Spolu, spatříme pouhé předsedy. Grolich je naproti tomu skutečný lídr.

A jako lídr se od začátku chová. Dopředu si řekl, koho chce mít ve vedení. Dopředu si nechal vyrobit nové vizuály, které mluví o „tlusté černé čáře“ za dosavadní politikou, potlačují název KDU ČSL a sází značku „noví lidovci“. Dopředu si vymínil, že chce rozhodovat o tom, kdo povede kandidátky v jednotlivých krajích a omezil tak tradiční vnitrostranickou demokracii.

Straníci na všechno nadšeně kývli. Až by se dalo říci, že se lidovci zachovali podle zvyků z období římské republiky a na období, kdy jde o život, si zvolili schopného diktátora.

Čtěte také

Ondřej Konrád: Grolich myslí na lidovce i Česko

Bude to ale na přežití stačit? Jan Grolich vypadá, že má plán. Chce z KDU udělat ekonomicky nejkompetentnější stranu, která nabídne jasný návod, jak má Česko udržitelně fungovat. Sází na to, že si nejdříve vybuduje silné místo v rámci opozice a až od Andreje Babiše začnou odpadat voliči, které současná vláda zklame, budou to právě lidovci, kteří je posbírají.

Proto také chce, aby KDU byla co nejpřijatelnější pro většinového voliče a zbavila se nálepky partaje, která vede kulturní války, což Grolich shrnuje do teze „nekecat lidem do života“.

Jenže plán je jedna věc a realizace druhá. Pokud ANO nezačne ztrácet voliče, budou se lidovci pouze přetahovat s ostatními opozičními stranami uvnitř opozičního tábora. A zda se v jeho rámci dostanou z dvou procent nad pět, tedy více než zdvojnásobit svůj současný elektorát, je otázka za více než dva bludišťáky.

Navíc vůbec zatím není jasné, kde chce KDU zdůrazňovanou ekonomickou kompetenci vzít. První místopředseda Benjamin Činčila je sice výborný ekonom, ale je se svou erudicí v rámci strany poněkud osamělý.

Lidovecké „možná“ zůstává

Jan Grolich ambiciózně mluví o novém směru pro Česko, daňové reformě. Jenže nechce říci, jak by měla konkrétně vypadat, ani na jakých zásadách by měla stát.

Čtěte také

Jiří Leschtina: Grolich chce skomírajícím lidovcům naordinovat šokovou terapii

Úsměvné pak je, že ač zcela správně mluví o tom, že kvůli udržitelnosti veřejných financí nebude stačit šetření a že se nelze vyhnout zvýšení některých daní, jedním dechem říká, že nechce sahat na tradiční lidoveckou daňovou výjimku pro tiché víno. Poněkud z toho čouhá přesně ta lidovecká obojakost, které se chce nový předseda oficiálně zbavit.

Co se dá říci takřka jistě: Grolichovy plány, že se KDU stane lídrem opozice a předběhne v preferencích ODS, Piráty i STAN, se naplní jen těžko. Natož, že by bylo reálné to, co na sjezdu zaznělo v nadšeně aplaudovaném videovzkazu Petra Pitharta, který v Grolichovi vidí budoucího premiéra.

Petr Honzejk|foto:Kateřina Cibulka, Český rozhlas Plus

Na druhou stranu není vyloučené, že se lidovci s novým neokoukaným vedením dostanou nad pět procent a zopakují tak „zázrak“ z roku 2013, kdy se s tehdy novým vedením Pavla Bělobrádka vrátili do Poslanecké sněmovny, což se ani předtím ani potom žádné partaji nepodařilo.    

Lidovci jsou po sjezdu skutečně „noví“. Ovšem poctivou komplexní odpovědí, jestli se Janu Grolichovi povede stranu zachránit, je opět staré dobré lidovecké „možná“.

Autor je komentátor Hospodářských novin