Petr Honzejk: Koalice KDU-ČSL a STAN roztáčí politickou ruletu. Přijde jackpot, nebo bankrot?

17. březen 2017
Petr Honzejk

O víkendu se rozjede jedna z největších loterii české politiky. Lidovci pravděpodobně uzavřou předvolební koalici s hnutím Starostové a nezávislí a vydají se tak na cestu, na jejímž konci může být buď jackpot, nebo totální bankrot. Nic mezi. Šance je přitom 50 na 50.

Dvoučlenná koalice potřebuje ke vstupu do sněmovny 10 procent hlasů, což nyní obě formace dají dohromady podle některých průzkumů jen s odřenýma ušima a podle jiných ani tak ne.

Po volbách tak při ideální konstelaci skutečně může vzniknout cosi jako třetí síla v české politice, jak o tom sní předsedové KDU-ČSL a STAN Pavel Bělobrádek a Petr Gazdík, ale taky to může dopadnout tak, že si jejich formace minimálně na čtyři roky od vysoké politiky odpočinou a místo první ligy budou hrát okresní přebor.

Kdo z budoucích spojenců riskuje víc? Samozřejmě lidovci. Sami by měli svých tradičních pět či šest procent prakticky jistých. Ve spojenectví se STAN mohou sice pár mandátů navíc získat, ale také všechno ztratit. To sázka Starostů tak vysoká není. Gazdík a spol. mohou na spojenectví jen vydělat. Sami by se do sněmovny dostávali podle dosavadních průzkumů jen s krajními obtížemi.

Ruleta se roztáčí

Hra bude opravdu napínavá a o výsledku rozhodne, zda politické součty vybočí z pravidel aritmetiky – tedy zda se ukáže, že jedna plus jedna může být v politice dohromady i víc než dvě. Jinak řečeno, jestli skalní příznivce obou partaji doplní další voliči, kteří uvěří, že STAN s KDU-ČSL budou skutečně onou třetí silou mezi Babišem a ČSSD a odvážnou koalici tak vytáhnou nad desetiprocentní hranici. Může se to stát. Lidí, kterým vadí jak oligarchie, tak levičáctví, není úplně málo.

Proti tomuto optimistickému scénáři ovšem hovoří obecná zkušenost s koalicemi, podle které jedna a jedna naopak bývá často méně než dvě. Tedy, že voličům jedné strany vadí strana druhá natolik, že raději zůstanou doma, případně zvolí někoho úplně jiného.

Petr Gazdík a spol. mohou na spojenectví jen vydělat

V tomto případě by to sice nemuselo být tak horké, protože mezi KDU-ČSL a STAN nějaké prudké programové rozdíly nejsou, ale městští liberálové, o které hodně půjde, by s křesťanskou stranou jistý problém mít mohli, zejména ve chvíli, kdy by na sjezdu lidovců vystřídal Bělobrádka v čele strany Jiří Čunek. Takže poctivá odpověď na otázku, jestli dvojkoalice může do sněmovny projít zní: Těžko říci.

Jak už řečeno, spojenectví KDU-ČSL a STAN je velmi odvážný krok. Tak odvážný, až se letitý pozorovatel politiky českých lidovců neubrání myšlence, že i když o víkendu dojde k dohodě, všechno ještě hotové nebude. Aby bylo možné projevit skutečnou odvahu v akci, je totiž nutné přestat váhat a odvázat se – a ani jedna z těchto schopností v DNA českých lidovců není. Před každé lidovecké „ano“, bylo většinou třeba předřadit příslovce „možná“.

Takže úplnou jistotu, že jdou KDU-ČSL a STAN do voleb společně, budeme mít až ve chvíli, kdy budou podané kandidátky. Tedy zhruba v půlce srpna. Lidovecko-starostenská ruleta se roztáčí, ale správný čas sázky bude až dva měsíce před před volbami.

  • Aktuální dění
  • Komentář
  • KDU-ČSL
  • koalice
  • starostové