Petr Honzejk: Když je střet zájmů zároveň středem zájmů

Prezident chce, aby Babiš ještě před jmenováním předsedou vlády veřejně řekl, jak vyřeší svůj střet zájmů. A Babišovi se do toho nechce a říká, že podle zákona není střet zájmů překážkou, aby byl jmenován. Jak to může dopadnout? 

Čtěte také

Petr Hartman: Babiš zatím nemá jisté jmenování premiérem

Předně je potřeba říci, že pravdu mají svým způsobem oba aktéři. Babiš v tom, že zákon o střetu zájmů říká, že se veřejný představitel musí zbavit střetu zájmů, v tomto případě vazeb na holding Agrofert, do třiceti dnů po jmenování. Skutečně tedy není podle zákona nutné, aby střet zájmů, tedy riziko, že se bude ve veřejné funkci obohacovat z veřejných zdrojů, odstranil předtím, než nastoupí do Strakovy akademie. 

Prezident pak má pravdu v tom, že je, jakožto ten, který premiéra jmenuje, odpovědný za to, aby bylo vše v pořádku. A nemůže riskovat, že Babiš zákonu o střetu zájmů nakonec nevyhoví a hlava státu se stane nepřímo spoluviníkem protizákonného stavu, který může mít vážné důsledky, včetně problémů při čerpání dotací z Evropské unie. Je tedy pochopitelné, že se nespokojí s neurčitým Babišovým slibem, že střet zájmů „nějak“ vyřeší, ale chce, aby řekl jasně, jak to udělá, aby řešení mohla posoudit odborná veřejnost. 

Čtěte také

Jiří Leschtina: Babišova úporná tajnosnubnost kolem střetu zájmů nevěstí nic dobrého

Jde tady totiž o to, že čistá řešení jsou pouze tři. Tedy prodej Agrofertu, nebo jeho umístění do skutečně slepých svěřenských fondů, na které nebude mít Babiš žádný vliv – ani personálně, ani coby beneficient. Případně by se musel Agrofert vzdát všech dotací. 

V žádném případě jako řešení nemůže stačit oživení „starých“ svěřenských fondů z minulosti období, které byly pouze formální obezličkou – Babiš si stoprocentní vliv na Agrofert zachoval. Evropské právo posuzuje skutečný stav, ne jenom formální administrativní operaci. Ze stejných důvodů by nestačil ani často zmiňovaný „převod na děti“. Tady i právní laik vidí, že by to bylo čisté obcházení smyslu zákona o střetu zájmů. 

Čtěte také

Babiš je jako Orbán bez Boha, Husák bez Marxe a navíc má vždycky pravdu jako KSČ, shrnuje Michopulos

Pokud se Andrej Babiš ošívá a nechce se mu svoje řešení veřejně představit, je pravděpodobné, že se mu do řešení, která by byla skutečně čistá, moc nechce. Co asi chce udělat, zatím nevíme, ale pokud mlží a mlží, můžeme si představit cokoli. 

Například i to, že by po jmenování premiérem zákon o střetu zájmů jednoduše ignoroval a jeho většina v Poslanecké sněmovně by urychleně protlačila změnu, podle které by se na premiéra nevztahoval. Argument by mohl znít, že zákon byl minulou koalicí ušitý na Andreje Babiše, což je nespravedlivé. Mělo by to samozřejmě důsledky ve vztahu k Evropské unii, ale spory by se táhly roky a Babiš by mohl klidně vládnout, aniž by byl v rozporu s českým právem. 

Je to jen na něm 

Samozřejmě, že to, co bylo právě popsáno, je krajní a hodně divoká možnost. Ale může posloužit jako doklad, že prezident má k předběžné opatrnosti při jmenování Andreje Babiše silné důvody. Ale nejen to. Má také silné karty. 

Podle Ústavy je jmenování premiéra jeho výsostnou pravomocí. Ústava neříká, že musí jmenovat předsedu strany, která vyhrála volby, a neuvádí žádné termíny, kdy musí jmenování proběhnout. Má to své důvody a právě dnes vidíme, že ústavodárce byl v tomto směru velmi prozíravý. Petr Pavel proto může na Andreje Babiše tlačit opravdu silně. 

Petr Honzejk|foto:Kateřina Cibulka, Český rozhlas Plus

Pokud bude Babiš klást zásadní odpor a nebude chtít veřejně představit skutečně čisté a transparentní řešení střetu zájmů, bude to znamenat jediné. A sice, že pravdu mají zlé jazyky, které tvrdí, že střet zájmů je pro Babiše ve skutečnosti středem jeho zájmů. Podřízením se prezidentovým požadavkům by naopak Babiš dokázal, že to tak není. Je to jen na něm. Možnost projevit se bude mít už ve středu po jednání s prezidentem na Pražském hradě.

Autor je komentátor Hospodářských novin