Petr Honzejk: Čeští odpůrci manželství pro všechny připomínají konfederační generály v roce 1865
Debata o manželství pro všechny, která se opět dostala na program české Poslanecké sněmovny, je vlastně docela únavná. Naprostá většina zemí západní Evropy manželství stejnopohlavních párů umožňuje za obdobných podmínek, jako manželství párů heterosexuálních. Takže je jasné, že Česko, které civilizační trendy západní Evropy s lehkým zpožděním kopíruje, nakonec manželství pro všechny přijme taky.
Je jen otázka, kdy. Možná to nebude v tomto volebním období, ale v dohledné době zcela jistě.
Čtěte také
Důvody jsou zřejmé. Naprosté většině české společnosti, zhruba 70 procentům Češek a Čechů, stejnopohlavní manželství nevadí. Záměrně říkám nevadí, protože podkladem zdejší tolerance je spíše lhostejnost než nadšená podpora. Ale to je v tomto případě úplně irelevantní, protože aby se společenská nálada změnila, museli by odpůrci manželství pro všechny vysvětlit většině společnosti, že jí něčím ohrožuje. A to v dnešní době už nejde, protože jejich argumenty jsou slabé až úsměvné.
Například oblíbený argument „homosexuálové zničí tradiční rodinu“ naráží v Česku na neprůstřelný vtip, že aby mohl homosexuál zničit rodinu, musel by být jeden z rodiny homosexuálem. Nebo na jiný fór, totiž, že tradiční rodinu neohrožují homosexuálové, ale pohledné kolegyně z práce.
Neznají lásku ani slitování
Čtěte také
Marná sláva. Ve společnosti, kde se rozvádí polovina manželství, a jistě ne kvůli podvratné činnosti homosexuálů, to mají s argumentací rozvratu manželství odpůrci stejnopohlavních svazků těžké. Jsou přinejlepším k smíchu. Podobné je to a argumentem, že rodina je od slova rodit, který nepřežije překlad do většiny jazyků.
Pak jsou tady argumenty, že v případě adopce dětí homosexuálními páry nebudou mít děti mužské i ženské vzory, které ke zdravému psychosexuálnímu vývoji potřebují. To vypadá sice vznešeně, ale nikoli ve společnosti, ve které je prakticky normou samoživitelství a kde tudíž nemálo dětí otce zná jen z doslechu.
Přičemž mohou být ještě rády, že se u matky nestřídají coby „vzory“ různí násilničtí opilci. Argument, že bude docházet k obchodu s dětmi, je pak papírový strašák, v zemích, kde manželství pro všechny existuje, se nic děsivého neděje.
Čtěte také
Další argument, že odsudek homosexuality je obsažen v Bibli, v ateistickém Česku funguje ještě hůř. „Tak proč jste měli v církvi tolik případů homosexuálního zneužívání, vy pokrytci?!,“ odpovídá ortodoxním katolíkům hlas lidu.
Mimochodem, ani s tím biblickým odsudkem homosexuality to není tak jednoznačné. Interpretace příslušné pasáže z listu svatého Pavla Římanům se různí. To, co se v něm některým vyčítá primárně, není homosexuální chování, ale jsou to „nepravosti, podlost, lakota, špatnost, závist, vražda, svár, lest, zlomyslnost... To, že se nedovedou s nikým snést, neznají lásku ani slitování.“
Aniž bychom si hráli na teology, tak stejně jako proti homosexualitě, by se dalo biblicky argumentovat proti nesnášenlivosti, kterou jsou někteří odpůrci stejnopohlavního partnerství přeplněni.
Odpůrci manželství pro všechny, kteří nyní vystupují ve sněmovně, poněkud připomínají konfederační generály koncem americké občanské války, kterým muselo být jasné, že nemohou vyhrát, protože jim dochází zdroje a že civilizační převaha je na straně protivníků, ale stejně tvrdošíjně bránili „svět, jako byl vždycky“. Je možné, že se odpůrci manželství pro všechny ještě nějakou dobu proti vůli většiny udrží, ale budoucnost jim nepatří, svět zastavit nemohou. Což je, podobně jako v případě konfederačních generálů v americké občanské válce, jen dobře.
Autor je komentátor Hospodářských novin
