Petr Holub: Zeman v Temelíně
U Temelína se odehrálo historické setkání. Sešla se tam předsedkyně úřadu pro jadernou bezpečnost Dana Drábová a prezident Miloš Zeman. Zavzpomínali, jak více než před deseti lety spouštěli první a druhý blok zdejší jaderné elektrárny a shodli se i na tom, že je třeba postavit a spustit ještě dva další bloky. „Není to otázka zda, ale kdy,“ řekla Drábová.
Lepší reklamu si dostavba Temelína nemohla přát.
Podpora přišla v pravou chvíli, protože v poslední době chodí pro Temelín samé špatné zprávy. Zadrhlo se výběrové řízení na dostavbu, protože protest podala francouzská firma Areva vyloučená z výběrového řízení. Ceny elektřiny se drží nízko zásluhou těžby břidlicového plynu ve Spojených státech a mohutné podpory obnovitelných zdrojů v Evropské unii. Evropská komise také zpochybnila plán britské vlády podpořit garantovanou výkupní cenou elektřiny stavbu nových jaderných bloků v Hinkley Pointu a tím zasadila úder plánu české vlády dotovat výkupní cenu elektřiny z nového Temelína.
Nové jaderné bloky se nevyplatí a navíc nejsou potřeba. Říci v této chvíli, navíc s autoritou prezidenta, že plán na stavbu třetího a čtvrtého bloku stále existuje, je významná pomoc, zvlášť když se tak stane přímo v Temelíně. V této chvíli totiž není pochyb, že Temelín je úspěšný projekt. Produkuje bez problémů velké množství elektřiny a vydělává spoustu peněz, i když prosadit stavbu dvou prvních bloků byl rovněž zapeklitý úkol.
Obecně vzato, Zemanovu propagační cestu do Temelína lze hodnotit s určitou sympatií. Dlouhodobý výhled tuzemské energetiky může stát na obnovitelných zdrojích, na dovozu plynu z východu a na případné těžbě břidlicového plynu. Nové dva bloky v Temelíně jsou však vedle obnovitelných zdrojů druhou konstantou, na kterou se dá spolehnout třeba v případě, že plyn z Ruska přestane proudit, nebo když se zjistí, že břidlicový plyn těžit nechceme, případně že ho je v Česku málo. Počkat s rozhodnutím dává smysl.
Přesto se zdá, že pro stavbu nového Temelína existují ještě jiné překážky, a možná horší než současná cena elektřiny. Problém je možné vidět v tom, jak si stát dostavbu představuje. První dva bloky v Temelíně postavil stát a pak ho předal polostátní firmě ČEZ, která pak inkasovala zisk z vyrobené elektřiny. Spojení státu a firmy ČEZ se však může naopak postavit proti plánované dostavbě dalších dvou reaktorů. Britská soutěž o stavbu atomové elektrárny v Hinkley Pointu nevybírá firmu, která by postavila reaktor, jak upozornil expert James de Candole, vybírá se společnost, která bude jadernou elektrárnu provozovat a která si už může stavebního dodavatele vybrat sama. V Česku je předem jasno, že Temelín bude provozovat ČEZ, což je ale firma, která se v blízké době může dostat do významných finančních problémů.
Neúspěšné investice na Balkáně i potíže při přestavbě severočeských uhelných elektráren svědčí o tom, že zakázka na nový Temelín může být nad její síly. Hledat nového provozovatele jaderné elektrárny Temelín je nepochybně plán, který se zdá být úplně mimo realitu. Záhy se však může mimo realitu dostat i představa, že ČEZ postaví v Temelíně další dva bloky.
Tuto otázku předsedkyně Drábová s prezidentem Zemanem bohužel při návštěvě jaderné elektrárny neřešili, jejich deklarace proto zůstala jen deklarací.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.