Petr Holub: Vyšší rodičovský příspěvek. Není to málo?
Vláda se postavila za rodiny, dal by se zhodnotit návrh zákona, který zvyšuje rodičovský příspěvek na jedno dítě z 350 tisíc na 400 tisíc korun, a který v pondělí ze Strakovy akademie odcestoval do Sněmovny. Přesto kromě uměřené pochvaly vyvolal hlasitější otázku: Není to málo?
Čtěte také
Pochvalu si vláda vysloužila za to, že udělala aspoň jedno opatření na podporu rodin, kterým se nedaří dost dobře, aby měly víc dětí – a to je hlavní důvod, proč se prohlubuje stárnutí populace. I když větší pochvalu si nejspíš zaslouží opoziční lidovci, kteří zvýšení příspěvku navrhli už v lednu. Vláda reagovala se zpožděním.
Ministři Babišovy vlády i lidovci správně vycházejí z úvahy, že provoz rodiny je z velké části ekonomickou záležitostí. Rodiny se nezakládají, když rodiče nemají předem jasno, jak se budou živit, a to platí i při úvahách o rozšíření rodiny, tedy jestli mít dítě a kolik.
Není neobvyklé, že mladým manželům v začátcích někdo pomáhá – může to být rodina, širší rodina, kmen, a v aktuální epoše to bývá nejčastěji sociální stát.
Stát zapomněl na rodiny
Ekonomická podpora rodin funguje, jak se osvědčilo v legendárním období Husákových dětí, kdy byly zavedeny dětské přídavky a kdy se ve velkém rozjela bytová výstavba. Stejná pravda platí i za kapitalismu. Porodnost vyrostla i s tím, jak doznívala finanční krize z let 2008–2013.
Čtěte také
Jak známo, v krizi klesaly ceny bytů a po jejím konci se nejen začaly vylepšovat příjmy populace, ale vlády se rozhodly posílit podporu: hlavně tím, že se poměrně rychle zvyšovaly daňové slevy na druhé a třetí dítě. Ještě v roce 2020 prosadila ministryně Jana Maláčová zvýšení rodičovského příspěvku z 220 na 300 tisíc. Hned příští rok byla tuzemská porodnost nejvyšší v Evropě.
Růst porodnosti v minulém desetiletí by se jistě neuskutečnil, kdyby rostoucí ekonomika nenabízela dobré perspektivy. Ovšem za pokles porodnosti po roce 2021 nemůže jenom ztráta ekonomických vyhlídek.
Může za to i stát, který na rodiny zapomněl. Vysokou inflaci sice chvályhodně kompenzoval seniorům, když zvýšil jejich důchody, ovšem rodinnou podporu včetně příspěvku nebo daňových slev valorizoval jen symbolicky.
Nesmělý krok
Tím to neskončilo – minulý rok začala operace zvaná superdávka, která podrobuje složité byrokracii mimo jiné dětský přídavek. Zároveň jeho výplatu podmiňuje pracovní aktivitou rodičů. To je vůbec širší problém, který souvisí s nastavením tuzemské ekonomiky.
Pokud si chce rodina udržet slušnou úroveň, musí pracovat oba partneři. Přitom se plná zaměstnanost považuje za absolutní hodnotu, i když není k dispozici dost slušných míst se zkrácenou pracovní dobou.
Už vůbec není náhodou, že prudký pokles porodnosti nastal v roce 2021 vzápětí po rekordním zdražení bytů, ke kterému přispěla tehdejší vláda neuváženou bytovou politikou.
Je dobře, když vláda do Sněmovny poslala zákon o vyšším rodičovském příspěvku. Je to ale teprve první a hodně nesmělý krok v neustále ohlašované strategii, která by měla podpořit rodiny a tím aspoň o něco zbrzdit stárnutí Čechů.
Autor je publicista
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A s poslední rozhlasovou nahrávkou Josefa Skupy? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka

Hurvínkovy příhody 5
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka

