Petr Holub: Výroba klesá, ceny rostou. HDP za 3. čtvrtletí nepotěší

Čtěte také

Petr Holub: Katastrofa nepřijde. Stačí, když nová vláda zastaví inflaci

Tuzemská ekonomika vyrostla proti minulému roku o necelá tři procenta a mimo jiné to znamená, že naše hospodářství letos v létě nepřekročilo úroveň, jakou mělo před příchodem pandemie. Pokud máme věřit analytikovi Dufkovi, nestane se tak ani do konce letošního roku. A co bude napřesrok, to nemá v této nejisté době smysl předpovídat.

Jinými slovy, zdejší firmy ani spotřebitelé dosud úplně nepřekonali šok z koronaviru a obnova stejného tempa hospodářského růstu jako před pandemií zatím není na pořadu dne.

Stagflace

Tím stále víc získává na významu nejpopulárnější termín těchto dnů, tedy stagflace. Tento ekonomický jev zažily například před padesáti lety Spojené státy. Ceny tehdy rostly o deset procent proti minulému roku a bylo to převážně ze dvou důvodů. Vládní sociální programy zajistily, že se zvýšila poptávka širokých vrstev obyvatelstva, k tomu došlo k prvnímu ropnému šoku, tedy prudkému růstu cen energií. Vysoké ceny a s tím spojený nedostatek materiálu způsobily omezování provozu ve fabrikách, a tím také pokles celé národní ekonomiky. Stagnace výroby a růst inflace, to znamená ve vší stručnosti termín stagflace.

Čtěte také

Vláda proti inflaci nedělala nic, naopak zatápěla pod kotlíkem. A přes noc se to opravdu nezmění, uvažuje ekonom Vávra

V Česku ani v Evropě se zatím o takovém jevu nedá mluvit. Ekonomika dosud roste, protože se zotavuje z propadu v koronavirové době a inflace se ještě drží poblíž pětiprocentní hranice. Ovšem ekonomický růst zpomaluje, jak nás informují čísla o hospodářském výkonu za třetí čtvrtletí. Proti tomu růst cen zrychluje a zatím se nemá k tomu, aby se zastavil. To je právě vhodný okamžik použít otřepané přirovnání, že se zdejší hospodářství stále rychlejším tempem blíží k nebezpečné zatáčce a všechno teď záleží na tom, jak zatáčku dokáže vybrat, tedy zbrzdit ceny a udržet aspoň minimální růst.

Tuzemská ekonomika může přeletět přes krajnici a spadnout do stagflace. Potom by Čechy čekalo možná celé desetiletí, kdy se nic nebude měnit k lepšímu a lidé budou vystaveni častějšímu opakování různých malérů typu aktuálního zvyšování cen elektřiny a plynu.

Evropský růst

Asi nejhorší by v této chvíli bylo propadnout obavám a ztrácet odvahu. Jistou naději, že stagflační zatáčku jde vybrat, nabízejí údaje za Evropskou unii, která jako celek roste o procento rychleji než samotné Česko. Nejsme ostrov, a také z toho důvodu nejsou údaje o HDP za třetí čtvrtletí verdiktem o nezadržitelném příchodu katastrofy.

Petr Holub|foto:Tomáš Roček, Český rozhlas, Český rozhlas

Ekonomická data nakonec nejsou proroctvím neodvratného osudu, ale prostě jenom informací o tom, v jakém prostředí se pohybujeme. Bude záležet na každém, jak se s tím vypořádá.   

Autor je reportér serveru Seznam Zprávy