Petr Holub: Vypněte gigafactory! „Ekoteroristé“ proti továrně na elektromobily
Počátek týdne byl významný z pohledu továren, kterým se říká gigafactory. Dosud se právě tyto provozy považovaly za nositele naděje pro neudržitelnou průmyslovou civilizaci, teď se však zpochybňuje nejen jejich užitečnost, ale samotná existence.
Hned v úterý někdo „vytáhl ze zásuvky“ gigafactory společnosti Tesla v Grünheide u Berlína a přerušil tak její provoz na dva dny. Přesněji řečeno „nevytáhl ze zásuvky“, ale zapálil stožár vysokého napětí, jehož součástí byl kabel přivádějící do továrny elektřinu.
Čtěte také
K činu se přihlásila levicově-extremistická skupina Vulkangruppe, kterou sám majitel Tesly Elon Musk označil za ekoteroristy. Vulkangruppe útok vysvětlila tím, že odpady z Tesly zamořují v Grünheide spodní vodu.
Ve středu pak publikoval Český rozhlas zprávu o tom, že se vláda chystá postavit gigafactory mezi obcemi Věřňovice a Dolní Lutyně na Karvinsku a že už vážně jedná s cizím investorem. Tento plán také narazil na kritiku, prozatím od seriózních ochránců přírody a obyvatel dotčených obcí.
I zelené továrny mohou způsobit problém
Samozřejmě, není gigafactory jako gigafactory. Tento název vymyslel Elon Musk pro továrny, kde Tesla produkuje své elektromobily. V případě Grünheide zabírá gigafactory tři kilometry čtvereční, o další kilometr by se chtěla rozšířit, a denně může vyrobit až tisíc elektrovozů.
Čtěte také
Jméno gigafactory se ovšem používá v přeneseném významu pro všechny větší fabriky spojené s rozvojem elektromobility. Konkrétně ve Věřňovicích má na dvou a půl kilometrech čtverečních vyrůst hala na výrobu baterií.
Poslední události spojené s oběma gigafabrikami připomínají stejný paradox, který s sebou nese hospodářská strategie Green Dealu. Jejich účelem je vyrábět elektrovozy, které by nahradily automobily se spalovacími motory, tím zpomalily oteplování země i změny klimatu.
Popsaný plán má nevýhodu v tom, že si pod ním málokdo dokáže něco konkrétního představit. Každý však vidí, že vzniká mohutná továrna, že používá nebezpečné chemikálie, případně se dočte, jak těžba lithia do baterií likviduje životní prostředí. Pak se mohou najít ekologičtí radikálové, kteří různými sabotážemi jako v Grünheide chrání přírodu před projekty, které mají přírodu rovněž chránit.
Je nasnadě, že zmíněný paradox může zelenou obnovu průmyslu zkomplikovat, hlavně však zpochybnit její důvěryhodnost. Na druhé straně by se s tím dalo leccos dělat. Stačilo by přiznat, že také zelené továrny mohou způsobit ekologický problém a že právě tyto provozy by měly být v ochraně okolního životního prostředí co nejdůslednější.
Například je takřka nemožné vysvětlit, proč kvůli ekologii likvidovat čtvereční kilometry zemědělské půdy na Karvinsku. Když musí být gigafactory na Karvinsku, pak lze přece namísto zemědělské půdy využít ke stavbě některý z rozlehlých brownfieldů v blízkém okolí.
Autor je reportér serveru Seznam Zprávy
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.