Petr Holub: Volební kampaň – jistota, nebo dobrodružství

Přesto není kampaň bez obsahu v tuzemských polistopadových poměrech novinkou. Obdobně rychlá kampaň bez programových diskusí proběhla také před předčasnými volbami v roce 1998. Teoreticky je tedy možné hledat u patnáct let starých voleb poučení.

Volby před patnácti lety se konaly v období, kdy se republika teprve probírala z vážné ekonomické krize. Lidé tehdy stejně jako dnes odsuzovali vládu pravice, která zemi do těžké situace přivedla. Proto se očekávalo nejen vítězství Zemanovy sociální demokracie, do sněmovny se měly podle průzkumů dostat další tři levicové či radikální strany, které chtěly využít nespokojenosti občanů.

Proto byly jejich některé recepty nalevo od sociální demokracie, která jen opakovala hesla z minulých voleb. Motivem kampaně byla změna poměrů, pomoc chudým a potrestání tunelářů, šlo tedy o zhruba stejná hesla, která se opakují i dnes.

Pravice zůstala v defenzivě. Nejsilnější vládní strana ODS šla do voleb s programem, který se jmenoval „Hlavu vzhůru“, tedy stejně jako jedno z letos založených hnutí, a který sliboval, že občanští demokraté obhájí dosavadní úspěchy kapitalismu. Ostatní strany pravice byly ještě méně nápadité.

Přesto levice ve volbách roku 1998 nevyhrála. Dvě radikální strany se do sněmovny nedostaly a vítězná sociální demokracie byla nucena uzavřít tichou velkou koalici s ODS, takzvanou opoziční smlouvu. Namísto velkého převratu došlo k zabetonování dosavadních mocenských poměrů.

Z dnešního pohledu je zajímavá zkušenost s chováním voličů. Volební kampaň tehdy neměla obsah, stejně jako ho nemá dnes. Nepříliš nápadité pózy zavedených stran přitom nakonec získaly přednost před stejně málo zajímavými hesly radikálů. Pokud Čech dobře nerozumí tomu, co se mu nabízí, tak raději zůstane u zavedené značky.

Kdyby se Češi chovali letos stejně jako před patnácti lety, pak to znamená, že se více či méně obnoví dosavadní mocenské poměry, bez ohledu na nespokojenost a touhu po změně.

Přesto může ze stejných předpokladů letos vzniknout něco úplně jiného. Voleb se v roce 1998 účastnilo 74 procent voličů, což ovšem bylo na tehdejší poměry málo. Většina z nich volila stejně a to pomohlo zavedeným stranám. Letošní účast nad šedesát procent však stačí k tomu, aby nová a fiskální uskupení uspěla lépe. Mohou se totiž obrátit na třicet procent voličů, kteří před třemi lety volili Věci veřejné nebo strany, které se nakonec do sněmovny nedostaly.

Lidé se při volbách, stejně jako v roce 1998, budou rozhodovat spíše podle svých dlouhodobých představ a názorů. Poslední říjnový víkend tak otestuje, jestli Češi znovu vsadí na jistotu, anebo jestli tentokrát už dají přednost dobrodružství s nejistým koncem.