Petr Holub: Už jsme za vodou? Centrální banka rozhodne
Ještě nedávno se bralo za samozřejmost, že Česká národní banka na svém předvánočním zasedání sníží základní úrokovou sazbu. Namísto současných sedmi procent tato sazba měla poklesnout na šest a tři čtvrtě procenta a podle ní i ostatní úroky půjček, které poskytují komerční banky.
Jenže od pondělka, kdy Český statistický úřad zveřejnil svůj odhad inflace za listopad, už je všechno jinak. Experti vesměs připouštějí, že se snížení základní sazby klidně může přesunout do příštího roku.
Čtěte také
Nelze popřít, že v první řadě jde o symbolickou hodnotu – jestli bude možné půjčovat peníze o čtvrt procenta dráže nebo levněji, není pro nikoho zase tak zásadní. Snížením sazby by však centrální banka oznámila, že jsme definitivně překonali inflaci a spolu s ní i krizi, kterou země trpěla poctivé čtyři roky. Po snížení sazby by se mohl každý nadechnout a začít plánovat další expanzi, další investici, jakýkoli nový projekt.
Pokud ovšem Česká národní banka sazbu nesníží, pak tím dává najevo určitou opatrnost, nebo obavu, že se poměry zase mohou obrátit k horšímu. Pokud by lidé, nedej bože, znovu začali utrácet, mohlo by to inflaci zase zrychlit.
Ekonomické drama
Přitom nejde jen o to, jak se Česká národní banka rozhodne, ale o to, že k udržení úrokové sazby na vyšší úrovni má dostatečné důvody.
Čtěte také
Potravináři, energetici, vodárny – všichni hrozí, že ceny snižovat nebudou, naopak je po Novém roce dost možná zase zvýší. Může to být bouře ve sklenici vody, ale jak už to v mediálním světě bývá, vyplatí se počkat například do ledna, až bude jasné, jestli příslušní podnikatelé své výhrůžky splní.
Najde se však ještě jeden, a možná důležitější důvod, proč se bát inflace. Z předběžných dat národních statistických úřadů za listopad vychází, že žádná evropská země nebude mít inflaci přes sedm procent, s výjimkou Česka, které zřejmě skončí na osmi procentech.
Proti tomu mohou ekonomové leccos namítat. Třeba že na osmi procentech Česko skončí podle evropské metodiky, podle té národní dopadne mnohem lépe. Nemluvě o tom, že se na vysokých číslech z listopadu projevuje nižší statistická základna z minulého roku. Nebýt těchto okolností, byli bychom někde pod pěti procenty.
Čtěte také
Ovšem z pohledu spotřebitelů, kteří platili loňské i letošní ceny z vlastní peněženky, nejsou takové komentáře příliš důležité. Zároveň není pochyb, že rovněž evropská čísla o inflaci mají vysokou symbolickou hodnotu. Každý investor, který bude zjišťovat poměry v České republice, může být zprávou o rekordní inflaci odrazen.
Konec roku tak nabízí ještě jedno ekonomické drama, paradoxně ho ovšem vyrobila sama ekonomická veřejnost. Čísla o inflaci se používají tak často, až se stávají fetišem, bez něhož nejde učinit jediné rozhodnutí.
Zároveň se termín inflace či drahota zpolitizoval v celém středoevropském prostoru. Vlády v Maďarsku, Polsku a dříve i v Česku před volbami snižovaly daně z produktů, jen aby srazily ceny spotřebního zboží či benzínu. Zároveň se přední politici inscenují jako hrdí bojovníci s inflací, kterým by měli jejich spoluobčané vyjádřit vděčnost za to, že souboj tak brilantně zvládli.
Věřme tedy, že bankovní rada České národní banky bude před vánočními svátky rozhodovat o snížení či ponechání sazeb čistě jen podle ekonomických důvodů.
Autor je reportér serveru Seznam Zprávy
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
