Petr Holub: Účet Schillerové pro Stanjuru – 50 miliard

Těžko předpokládat, že nová správkyně státní pokladny pochválí předchůdce, který je dlouhá léta jejím politickým rivalem, a když navíc zjistila, že deficit dosahuje 290 miliard a je tedy skoro o 50 miliard vyšší, než se plánovalo.

Potíž je v tom, že se z takových údajů, výroků a následných výměn názorů člověk jen málo dozví o tom, v jakém stavu byl státní rozpočet koncem minulého roku, případně v jakém je v této chvíli.

Jeden sporný řádek

Spor o rozpočet mezi ministryní a exministrem se vlastně týká jen jednoho řádku rozpočtových tabulek. Česká republika každoročně utrácí částku mezi 150 a 200 miliardami korun z evropských fondů. Zjednodušeně řečeno, do Bruselu se pošlou faktury a odtamtud se vrátí slíbené miliardy.

Čtěte také

Julie Hrstková: Rozpočet 2025. Černá tečka za vládou Petra Fialy

Jenže letos se stalo, že peníze v očekávané výši nepřišly. Třeba se již vystavené faktury při nějaké kontrole zdržely, třeba některá ze zúčastněných institucí opomněla již proplacené peníze odeslat z účtu na účet. V každém případě do rozpočtu nedorazilo 41 miliard. Kdyby dorazily, o rozpočtovém selhání by se dalo jen těžko mluvit.

Právě okolnost, že prohloubení schodku způsobily nedoručené evropské dotace, je důvodem, proč lze mít na celý problém rozdílné názory. Z pohledu příznivců Aleny Schillerové je výpadek dotací jasnou chybou Zbyňka Stanjury.

Nestaral se o to, aby se peníze průběžně čerpaly a na konci roku tedy Českou republiku postihl výpadek, který bude muset vyřešit jeho nástupkyně. Potíže s dotacemi jsou přitom jenom dokladem, jak nezodpovědně zacházel odcházející ministr s rozpočtem, a zároveň jsou varováním, že se další nepořádky ještě objeví.

Proč nepřišly miliardy?

Proti tomu mohou Stanjurovi sympatizanti namítnout, že peníze by určitě včas dorazily – vždyť například koncem roku 2024 jich během prosince na účtech ministerstva financí přistálo 40 miliard.

Čtěte také

David Klimeš: Státní rozpočet potřebuje kotvu

Proč to letos bylo jen deset miliard, na to by měla odpovědět ještě před koncem roku nastupující ministryně. Zmatky při předávání moci ji ostatně nemusí mrzet, protože peníze stejně dorazí a vylepší rozpočet na letošní rok. Něco podobného se opravdu nestalo poprvé.

Kromě toho existuje ještě třetí, trochu spiklenecká teorie, podle níž ministr Stanjura při svém odchodu pozdržel čerpání eurodotací schválně. Tímto uměle vytvořeným výpadkem úspěšně zakryl jiné rozpočtové nešvary, které by se jinak určitě objevily.

Nelze ověřit

Zmíněné výklady mají jednu nevýhodu – že je nelze ověřit a že poplatník nakonec stejně neví, kdo za navýšení deficitu o 50 miliard vlastně může. Vypadá to, že informace o miliardách a bilionech z našich daní nejsou úplně přesné a že je tedy nikdo skutečně vážně nekontroluje.

Petr Holub|foto:Kateřina Cibulka, Český rozhlas Plus

Veřejnost by tedy měla požádat politiky, ať loňský vývoj veřejných financí lépe vysvětlí, třeba pomocí nějaké lepší metodiky. Nelze přece jenom vycházet z toho, kolik peněz je v pokladně v daném okamžiku na konci roku, jak to činí statistika právě publikovaná ministerstvem financí.

Je třeba použít evropskou metodiku, která vyloučí náhodné jevy, jako je právě časový průběh čerpání evropských dotací. Teprve pak se dozvíme, jak to skutečně s naší státní pokladnou vypadá a kdo z obou ministrů měl pravdu.

Autor je reportér serveru Seznam Zprávy