Petr Holub: Svatý rok na ministerstvu financí
Snížit schodek státního rozpočtu je úkol, na který si dnes v Evropě troufá málokterý ministr financí, pokud mu to tedy nenařídí z Bruselu. Přesto se tuzemský rozpočtový deficit snižuje, aspoň to tvrdí březnová bilance ministerstva financí, proti loňsku prozatím o nějakých deset miliard. Nuda, nebo zázrak? Ptá se nezúčastněný pozorovatel.
Čtěte také
Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) se stal v posledních měsících oblíbeným terčem kritiků, zvláště členů z Národní rozpočtové rady.
Ministr podle nich v rozpočtu podsekl výdaje na obnovitelné zdroje, a proti tomu neodpovědně navýšil odhad příjmů z emisních povolenek. Teď se mu to vymstí, opakuje úřad Mojmíra Hampla znovu a znovu, naposledy před týdnem.
Proč Stanjuru tak kritizují?
Bylo by možné spřádat spiklenecké teorie, podle kterých šéf rozpočtové rady Hampl pranýřuje v žoldu ministra Stanjury méně významné rozpočtové problémy, aby skryl ty větší, o kterých zatím nic netušíme.
Čtěte také
Pokud ale jsou obnovitelné zdroje a povolenky opravdu hlavním problémem současného státního rozpočtu, pak mohou být ministr financí, obchodník se státními dluhopisy i daňový poplatník v klidu. Stejný problém měl totiž rozpočet už loni a jeho správci se s tím bez velkého zájmu veřejnosti vypořádali.
Hlavně však jde o to, že nižší desítky miliard korun rozpočet příliš neovlivní. Vždyť jenom za tři měsíce se v něm protočilo okolo 500 miliard, a pokud něco může státní rozpočet ovlivnit, pak jsou to ty opravdu velké položky, především výběr daní.
Zvláště to platí pro daň z příjmu právnických osob, na níž by se letos mělo vybrat přes 200 miliard, a která dosud nesplnila očekávání. Experti z ministerstva přesto ujišťují, že se bilance napraví nejpozději do června, kdy podniky definitivně vyúčtují daně za minulý rok.
Nuda na financích?
Na ministerstvu financí opravdu panuje nuda – peníze z finančních úřadů chodí, útrata kolegů z jiných ministerstev se drží v mezích. Při bližším pohledu do rozpočtové bilance se ovšem ukazuje, že spíše než slovem nuda by se daly poměry na ministerstvu označit termínem „svatý rok“.
Čtěte také
Nebylo to snadné, udržet rozpočet pod kontrolou v minulých letech, když inflace poslala nahoru výdaje v tak zásadních položkách, jako jsou třeba důchody. Ovšem s penzemi je to jako na moři.
Pokud přijde vysoká vlna valorizací, potom následuje propast, kdy výdaje na důchody dokonce mohou o pár procent klesnout, jako se děje letos. Stát už také nemusí platit výpomoc domácnostem a podnikům, aby vyrovnal náklady na drahé energie, ani chránit před inflací zdravotní pojišťovny. Na druhé straně se letos v plné síle projeví úsporný balíček, v první řadě paragrafy na zvýšení příjmů.
A jaké výdaje (zatím) rostou?
Rozpočtová bilance za březen zároveň ukazuje, že nejvíc vyrostly výdaje na platy učitelů, do sportovních oddílů, na dávky pro péči o zdravotně postižené a v menší míře také na úhradu nákladů za drahé bydlení.
Je pravda, že také vyrostla položka na obsluhu státního dluhu, ovšem jinak je na rozpočtu až příliš vidět, že letos budou volby, vláda by chtěla vyjít vstříc potenciálním voličům, a také se jí to zatím daří.
Vyúčtování za tři měsíce může pouze předpovědět, jak rozpočet dopadne na konci roku. Přesto přináší pozitivní zprávu, že Česko patří k zemím, které i v nejistých dobách dokážou schodek snižovat.
Ovšem zároveň je z něho vidět, jak málo ambiciózní byl rozpočtový návrh. Jinými slovy, další čtvrtbilionový deficit na konci roku nemusel být. Dokonce se lze jen těžko zbavit obavy, že se předvolební roh hojnosti bude otevírat víc než dosud. Peníze tu jsou.
Autor je reportér serveru Seznam Zprávy
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
