Petr Holub: Shozeni z Libeňského mostu

Zároveň se jejich výrok stal startovním výstřelem pro komunální volby, které proběhnou za necelého půl roku. V mnoha ohledech se tento příběh neliší od běžných poměrů na jiných radnicích. Lidé z městské rady se nesnáší, obvykle napětí roste a nakonec exploduje na problému, který není vůbec důležitý.

Ondřej Konrád: Bouraný Libeňský most boří pražskou koalici

O tom, že je Libeňský most ve špatném technickém stavu, se ví dlouho.

Taková interpretace je nasnadě zvláště při pohledu zpoza hranic hlavního města. Lidi z venkova ani v nejmenším nezajímá osud jednoho s mnoha pražských mostů. Také oni mají své komunální starosti, které se velmi často také týkají dopravní situace. Jestli s tím Pražané mají větší nebo menší problém, to už není jejich věc.

Opravdu je historka s Libeňským mostem ryzí komunální téma. Pražští intelektuálové mohou hledat zásadnější rozměry celého sporu, třeba o tom, že most vlastně symbolizuje tradici první československé republiky, mají v tom pravdu, ale takový rozměr se může najít v každém větším konfliktu kdekoli v okresním městě, kde se jedná o zbourání nějaké staré stavby.

Jindřich Šídlo: Praha a čtyři roky ztraceného času

Fakt, že se vládnoucí koalice v Praze rozpadá na otázce, jestli zbořit jeden z místních mostů, je půl roku před koncem tohoto volebního období docela symbolické.

Spor o Libeňský most je ovšem důležitý tím, že na větším pódiu, které nabízí hlavní město, představuje jeden z důležitých momentů obyčejné komunální politiky. Obvykle se má za to, že místní politici řeší především praktické problémy. Jejich přístup je málo politický, naopak se drží věcného zadání a nabídnou nějaké řešení.

V tomto koridoru se na první pohled drží také rozhodnutí o Libeňském mostu. Při pozornějším pohledu je však zřejmé, že pražský magistrát svou úlohu nezvládá. Jeho odborná instituce bourání mostu zpochybnila, přesto se radní z hnutí ANO a sociální demokracie rozhodli most zlikvidovat.

A my s nimi zatočíme

Může to být tím, že primátorka a její náměstek nejsou rodilí Pražáci, pocházejí z Bratislavy, respektive z Vyškova, nemají vztah k historickému mostu, rozhodují technokraticky a nešetří nostalgii rodáků.

Libeňský most je škoda bourat. Karlův byl také zčásti postaven znovu, připomíná historik architektury

Je Libeňský most kulturní památkou, anebo ne, jak už dvakrát rozhodlo ministerstvo kultury? Národní památkový ústav chce rozhodnutí ministerstva přezkoumat.

Možné to je, na jejich vystoupení je však zajímavé něco jiného. Jejich postup není přesvědčivý, vzbuzují dojem, že otázku pražských mostních konstrukcí nezvládají, přesto vystupují s autoritou a jednoznačně. Most zboříme a bude to.

Nešikovné to je i z politického pohledu. Mohli by přece svůj verdikt prezentovat mnohem vstřícněji a nabídnout ho jako pozitivní řešení. Postavíme most, který bude ještě mnohem lepší, než je ten starý.

Petr Holub|foto:Khalil Baalbaki, Český rozhlas

Udělali však pravý opak. Smyslem jejich vystoupení bylo prokázat, že tady někdo vládne pevnou rukou, a ten se nepotřebuje s nikým bavit, ale může nařizovat. Může v tom být i jisté zoufalství z toho, že nevědí, co s mostem, třeba chtějí zakrýt i nějakou jinou chybu své vlády.

V každém případě se chopili nástroje, který vychází z určitého výkladu demokracie. Je možné se bavit, nakonec však někdo rozhoduje a ti ostatní musí poslechnout, jinak to nejsou žádní demokraté a my s nimi zatočíme. Samozřejmě to mohl být okamžitý výpadek, přesto by se měli primátorka i její náměstek omluvit, nebo co nejdříve opustit svou funkci.