Petr Holub: Shozeni z Libeňského mostu
Libeňský most musí být zbořen. Těmito slovy rozjela primátorka Prahy Adriana Krnáčová a její náměstek Petr Dolínek konflikt uvnitř koalice na magistrátě, který možná skončí jejím rozpadem.
Zároveň se jejich výrok stal startovním výstřelem pro komunální volby, které proběhnou za necelého půl roku. V mnoha ohledech se tento příběh neliší od běžných poměrů na jiných radnicích. Lidé z městské rady se nesnáší, obvykle napětí roste a nakonec exploduje na problému, který není vůbec důležitý.
Taková interpretace je nasnadě zvláště při pohledu zpoza hranic hlavního města. Lidi z venkova ani v nejmenším nezajímá osud jednoho s mnoha pražských mostů. Také oni mají své komunální starosti, které se velmi často také týkají dopravní situace. Jestli s tím Pražané mají větší nebo menší problém, to už není jejich věc.
Opravdu je historka s Libeňským mostem ryzí komunální téma. Pražští intelektuálové mohou hledat zásadnější rozměry celého sporu, třeba o tom, že most vlastně symbolizuje tradici první československé republiky, mají v tom pravdu, ale takový rozměr se může najít v každém větším konfliktu kdekoli v okresním městě, kde se jedná o zbourání nějaké staré stavby.
Spor o Libeňský most je ovšem důležitý tím, že na větším pódiu, které nabízí hlavní město, představuje jeden z důležitých momentů obyčejné komunální politiky. Obvykle se má za to, že místní politici řeší především praktické problémy. Jejich přístup je málo politický, naopak se drží věcného zadání a nabídnou nějaké řešení.
V tomto koridoru se na první pohled drží také rozhodnutí o Libeňském mostu. Při pozornějším pohledu je však zřejmé, že pražský magistrát svou úlohu nezvládá. Jeho odborná instituce bourání mostu zpochybnila, přesto se radní z hnutí ANO a sociální demokracie rozhodli most zlikvidovat.
A my s nimi zatočíme
Může to být tím, že primátorka a její náměstek nejsou rodilí Pražáci, pocházejí z Bratislavy, respektive z Vyškova, nemají vztah k historickému mostu, rozhodují technokraticky a nešetří nostalgii rodáků.
Možné to je, na jejich vystoupení je však zajímavé něco jiného. Jejich postup není přesvědčivý, vzbuzují dojem, že otázku pražských mostních konstrukcí nezvládají, přesto vystupují s autoritou a jednoznačně. Most zboříme a bude to.
Nešikovné to je i z politického pohledu. Mohli by přece svůj verdikt prezentovat mnohem vstřícněji a nabídnout ho jako pozitivní řešení. Postavíme most, který bude ještě mnohem lepší, než je ten starý.
Udělali však pravý opak. Smyslem jejich vystoupení bylo prokázat, že tady někdo vládne pevnou rukou, a ten se nepotřebuje s nikým bavit, ale může nařizovat. Může v tom být i jisté zoufalství z toho, že nevědí, co s mostem, třeba chtějí zakrýt i nějakou jinou chybu své vlády.
V každém případě se chopili nástroje, který vychází z určitého výkladu demokracie. Je možné se bavit, nakonec však někdo rozhoduje a ti ostatní musí poslechnout, jinak to nejsou žádní demokraté a my s nimi zatočíme. Samozřejmě to mohl být okamžitý výpadek, přesto by se měli primátorka i její náměstek omluvit, nebo co nejdříve opustit svou funkci.
Související
-
Ranní úvaha Zdeňka Lukeše: Libeňský most v Praze
Letos uplyne 90 let od slavnostního otevření Baxova mostu, spojujícího pražské čtvrti Holešovice-Bubny a Libeň.
-
Od kubistického unikátu po rozhodnutí o demolici. Podívejte se na Libeňský most v proměnách času
Pražští radní v úterý podpořili zbourání Libeňského mostu. Na jeho místě má vzniknout nový. Podívejte se na fotografie, které zachycují proměny kubistického unikátu od stavby po návrhy rekonstrukce.
-
Nový Libeňský most? Praha si žádné podprůměrné dílo nezaslouží, říká historik architektury Lukeš
Libeňský most je zcela mimořádná a kvalitní architektura, která bezesporu stojí za to, aby byla zachována. Takový je názor historika architektury Zdeňka Lukeše. Vedení města se na věc dívá jinak.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.