Petr Holub: Rušení nemocnic by mělo skončit

20. květen 2014

Mělo by být zdravotnictví veřejnou službou, anebo jde především o byznys? Zmíněná otázka se nedá odpovědět jednoznačně, přesto na odpovědi záleží, jak kvalitní a dostupné bude zdravotnictví, na které platíme a na které musíme spoléhat.

Zmíněnou otázku hodlá vyřešit vláda Bohuslava Sobotka a tvrdí dokonce, že jde o hodně naléhavý problém. Hrozí totiž, že se dostupnost zdravotní péče zhorší. Tato formulace, kterou používají politici, je ovšem příliš korektní. Při pohledu na situaci jednotlivých nemocnic v regionech a ovšem i ve velkých městech se dá říci, že se dostupnost už zhoršila.

Jde právě o situaci nemocnic. V mnoha regionech jsou jedinými institucemi, které nabízejí to, co člověk od zdravotníků čeká nejvíc – totiž nepřetržitou připravenost zasáhnout co možná nejúčinněji při nečekané a vážné zdravotní příhodě. Přitom platí, že každá vážná zdravotní příhoda je nečekaná.

Čtěte také

Právě v tomto ohledu se dostupnost péče zhoršila. V uplynulých dvou letech bylo zrušeno nejméně dvacet nemocnic, tedy jen o něco méně než pětina dosavadního stavu. Z mnohých regionů se tedy musí do nemocnice pro okamžitou pomoc dojíždět dále než dosud.

Rušení probíhalo ovšem ve skrytu, a proto se mu také neříkalo rušení. Nemocnice přišly o lůžková oddělení akutní péče, tedy oddělení, která jsou jediná schopná nabídnout nepřetržitou péči pro vážné zdravotní stavy. Namísto nich v nemocnicích vznikla oddělení jednodenní chirurgie, která objednávají pacienty na lehčí operace, například žlučníku nebo kýly.

Robotický ozařovač CyberKnife ve Fakultní nemocnici Ostrava

Je to jistě užitečné a nejspíš se tím také ušetří, jenže v každém případě jde pouze o rozšíření ambulantní péče, která je navíc časově omezená. Nemocnicím v likvidaci zůstala ještě interní oddělení, která se zaměřují pouze na diagnostiku a doléčování, když veškeré operace a jiné vážné zásahy obstarají jiné, větší nemocnice.

Při rušení menších nemocnic se plně projevilo, že minulé vlády považovaly zdravotnictví především za byznys. Jednodenní chirurgie umožňuje dobrý výdělek, protože nemocnice si může vybrat lehčí případy, inkasovat peníze a případné komplikace nechat vyřešit někoho jiného. Pokud nemocnice sežene na operaci kvalitního externího doktora, může snadno od pacienta požadovat mimořádný doplatek.

Zároveň se likvidací malých nemocnic uvolní peníze pro velké ústavy, které mnohem častěji nakupují drahé materiály a léky. Tím se opět podpoří byznys, tentokrát farmaceutický.

Čtěte také

V této chvíli je tedy odpověď na otázku, jestli je zdravotnictví byznysem či veřejnou službou jednoznačná: musí být mnohem víc veřejnou službou než dosud.

Léky (ilustrační foto)

Nejde jen o to, že zdravotnický byznys dnes funguje přespříliš ve prospěch podnikatelského zisku než ve prospěch pacientů. Určitá část zdravotnictví nemůže fungovat jen podle ekonomického efektu.

Veřejnou službou, kvůli které v první řadě platíme zdravotní pojištění, je nepřetržitá pohotovost kvalifikovaných odborníků, kteří jsou připraveni okamžitě přispět k záchraně zdraví a životů.

Pokoutním rušením nemocnic porušily minulé vlády tuto tichou dohodu s daňovými poplatníky a nová vláda by to měla skutečně napravit.

autor: Petr Holub
Spustit audio