Petr Holub: Rozpočtová odpovědnost Petra Fialy

23. září 2022

Zvyšovat schodek rozpočtu přes 300, nebo až 400 miliard korun, je nezodpovědné, zvlášť když to má v úmyslu Andrej Babiš. Může to být také projevem odpovědnosti, ovšem pouze v případě, že se v roli premiéra chystá deficit zvýšit Petr Fiala. K takovému absurdnímu srovnání člověk dojde, pokud prozkoumá výroky politiků ODS v uplynulých dvou letech, v opačném gardu pochopitelně i výroky politiků ANO.

Rozsoudit takový spor je obtížné, protože Babiš i Fiala čelili, anebo čelí těžko předvídatelným rizikům. Něco se prostě dělat musí, a člověk má přirozeně sklon uvolnit víc peněz, kdyby byly v časech krizí najednou potřeba.

Čtěte také

Jinými slovy, vláda koalice Spolu, Starostů a Pirátů je vinou energetické krize najednou pod stejným tlakem, jako bylo v časech covidu Babišovo hnutí se sociálními demokraty. Také proto se tak složitě reviduje rozpočet na letošní rok, který má vinou různých podpor proti energetické drahotě už třetí verzi, se schodkem, který vyrostl na 330 miliard.

Ještě výbušnější materiál skrývá návrh rozpočtu na příští rok. Ministerstvo financí publikovalo první verzi podle zákona koncem srpna s deficitem 270 miliard, ovšem ještě do ní nezaneslo na jedné straně pravděpodobné náklady na regulaci cen energií, na druhé výnosy nově zaváděné daně z neočekávaných či náhodných zisků.

Čtyřsetmiliardová hranice

Vládě nelze vyčítat liknavost. Stanovit stropy energetických cen a jejich případné financování z mimořádných daní jde těžko, když člověk neví, kam až se ceny dostanou. Zároveň musí národní státy dodržovat pravidla, o kterých teprve poslední den v září rozhodne Evropská unie.

Čtěte také

Konečná verze rozpočtu na rok 2023 se tedy ještě nedostala na pořad jednání Fialovy vlády, protože se údaje o regulacích cen energií ještě musí upřesnit. Přesto musí být rozpočet doručen sněmovně do konce příštího týdne, vláda ho proto schválí v pondělí po volbách. S napětím můžeme čekat, jestli budou daň z neočekávaných zisků platit kromě dodavatelů energií také bankéři a dodavatelé benzínu včetně provozovatelů čerpacích stanic, také se teprve dozvíme, jestli tato daň bude retroaktivní, anebo se omezí až na mimořádné zisky v příštím roce.

Stejně nejistá je odpověď na otázku, o kolik se navýší schodek. Není pochyb, že překročí hranici 300 miliard, ukáže se však, nakolik se přiblíží čtyřsetmiliardové hranici.

Petr Holub

To pořád nejsou z pohledu daňového poplatníka nejdůležitější údaje. Vláda musí v návrhu rozpočtu přiznat, jak velký schodek připustí v letech 2024 a 2025. Pokud závazek nepřekročí částku 200 miliard, pak to bude důkaz, že současná vládní garnitura hodlá opravdu hospodařit odpovědně a nebude už využívat dovezených krizí, aby rozhazovala peníze za zbytečnosti, a zvláště za účelem svého příštího zvolení.

Autor je reportér serveru Seznam Zprávy

autor: Petr Holub
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.