Petr Holub: Quo vadis, státní rozpočtová politiko?
Balík zákonů, který uvolňuje rozpočtová pravidla, dorazil už do Senátu. Proto se nabízí otázka, co ministryně financí Alena Schillerová (ANO) tímto balíkem zákonů sleduje a kam by české finance měly podle jejího plánu zamířit. Není to vůbec jasné, jak by se snad zdálo na první pohled.
Čtěte také
Ministryně potřebuje podle vlastních slov rozpočtová pravidla uvolnit, protože není schopna snižovat rozpočtový schodek tempem o půl procenta hrubého domácího produktu ročně, jak předepisuje dosavadní zákon.
Těžko však šetřit, když stát podle jejích slov nutně potřebuje investovat do vnitřní bezpečnosti, do zdravotnictví, bydlení, růstu, dopravní i energetické infrastruktury. Pravidla proto není třeba dodržovat, stačí prý, když schodek zůstane pod třemi procenty HDP, jak od členů Evropské unie vyžadují Maastrichtská kritéria.
Nutno připustit, že rozpočtová pravidla se uvolňují natolik, že deficit klidně může limity z Maastrichtu přeskočit.
Co ANO prohrálo volby?
Rozhodující však nejsou procenta, ale odpověď na otázku, kde ministryně Schillerová, a tím i celá vláda pod vedením hnutí ANO, berou odvahu takovým způsobem investovat.
Čtěte také
Bylo to rovněž za vlády ANO v roce 2020, když se ministryně poprvé rozhodla uvolnit rozpočtová pravidla, aby bylo možné výrazněji navýšit schodek. Tehdy to v důsledku znamenalo, že deficit překročil 400 miliard korun, a co bylo ještě horší, od té doby se ho už nepodařilo vrátit trvale ani pod 300 miliard.
Jak naposled upozornili experti Národní rozpočtové rady, za posledních pět let vyrostl tuzemský státní dluh kvůli tomu nejvíc v Evropě po Rumunsku a Finsku, a nebýt úspor minulé vlády, bylo by to prý ještě horší.
Existuje ovšem i politická rovina problému. Čtyřsetmiliardový deficit roku 2021 vyděsil značnou část tuzemské populace, když téměř polovina Čechů dotázaných v průzkumu Eurobarometru označila státní zadlužování za jeden ze dvou hlavních problémů země. Stav rozpočtu po uvolnění pravidel se stal dost pravděpodobně hlavním důvodem, proč ANO prohrálo volby.
Na minovém poli
Je pravda, že v loňských volbách už bylo vše odpuštěno. Andrej Babiš a jeho lidé dostali druhou příležitost vládnout a jako svůj první důležitý krok zvolili právě uvolnění rozpočtových pravidel.
Zadlužování z doby před pěti lety nebylo možné obhájit nutností bojovat s pandemií, když největší zářez do rozpočtu vysoko přes sto miliard znamenalo tzv. zrušení superhrubé mzdy, zrušení daně z převodu nemovitostí i další zásahy do daňového i sociálního systému. S covidem ani podporou ekonomického zotavení to nemělo nic společného, spíš šlo o předvolební rozhazování, které se stalo spouštěčem vysoké inflace.
Tentokrát má navýšený deficit zajistit nezbytné investice, jenže kdo ví, jestli to neskončí jako minule. Není třeba jasné, co dává Aleně Schillerové jistotu, že její kolegové ministři opět neprosadí málo efektivní rozdávání peněz voličům a vládním klientům. Při vyšších vládních výdajích může opět hrozit vysoká inflace, stejně tak se mohou znovu propadnout preference vládních stran.
Ministryně a její kolegové z vlády se vydali na minové pole, dalo by se říct. Třeba si ale všechna rizika uvědomují a budou si s nimi po nedávných zkušenostech vědět rady – to se dozvíme ve chvíli, až publikují první návrh rozpočtu na příští rok.
Autor je publicista
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
