Petr Holub: Průmysl se zotavil, teď hledat novou cestu k prosperitě
V Česku není nic jiného než průmysl, můžeme klidně říci a málokdo se nad tím pozastaví. Každý chápe nadsázku.
Podobný obrat s oblibou užívaný někdejším premiérem Vladimírem Špidlou (ČSSD) zní „Duše národa je průmyslová“. Také v tomto případě není nutné věřit tomu, že národ má duši, navíc vyrobenou někde v továrně.
Čtěte také
Přesto jsme všichni zajedno, že většina tuzemské populace má k průmyslové výrobě nějaký vztah, zručnost při používání technologií se ve společnosti cení, a proto není divu, že zahraniční firmy z blízka i z daleka rády využívají schopnosti zdejších pracovníků. A pokud se tomu nemohou vyhnout, nešetří penězi, aby je zaplatily. To je důvod zdejší polistopadové prosperity. To je základ, na kterém můžeme stavět svou budoucnost.
V číslech by se dal význam průmyslu přiblížit třeba tím, že v průmyslových podnicích pracuje jeden a půl milionu lidí. Stejný počet jako v celém veřejném sektoru, který v posledních letech tak zbytněl. Z tržeb podniků se kromě toho platí statisíce lidí ve službách a nelze zapomenout ani na to, že mzdy průmyslových dělníků a techniků živí obchodníky v širokém okolí.
Nový recept pro průmysl
Proto mohlo někoho sotva nechat chladným, když se v dubnu a květnu propadly průmyslové tržby o třetinu. Něco takového by v delší perspektivě znamenalo rozvrat celé ekonomiky i Česka, jak ho dnes známe. Teď však přišly dobré zprávy. Letní měsíce nejde nikdy přeceňovat, přesto je bilance z června a července výmluvná.
Čtěte také
Podniky vydělávají skoro stejně jako loni, a o jejich výkonech svědčí, že se na úroveň doby před koronavirem vrátily mzdy. Ve srovnání s krizí let 2008 a 2009 se zdejší industrie z letošního nárazu rychle otřepala. To můžeme považovat za svědectví, že je stabilnější, než bývala před lety. Opět s nadsázkou řečeno: pokud je v pořádku průmysl, nemusí se bát celé Česko.
V těžkých dobách člověk oceňuje jednoduché pravdy, přesto by se neměl spokojit pouze s nimi. Zprávy o průmyslu totiž nejsou jenom pozitivní. Dlouhodobě, od začátku roku 2019 klesá počet zaměstnaných v průmyslu, a teď v krizi se trend ještě o něco málo zrychlil. To není úplně neobvyklé, protože tento signál se opakuje vždy v časech, kdy průmysl potřebuje najít novou cestu, na které by se dál rozvíjel.
Zažili jsme krizi, která přišla nečekaně a nemá mnoho společného s hospodářským cyklem. Přesto připomněla, že se v hospodářském cyklu přece jen pohybujeme a bez ohledu na koronavirus ve fázi zpomalení.
Najít nový recept pro průmysl – to je opravdový úkol, který dnes máme splnit, dokonce důležitější než nutnost nějak se naučit žít s novým virem. Protože bez průmyslu Češi žít nemohou.
Autor je reportér serveru Seznam Zprávy
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.