Petr Holub: Proč neumíme stavět dálnice

Dalo by se říci, když už nemáme dálnice, alespoň jsme se poučili, jak se to nemá dělat. Ukazuje to nejnovější verze plánů ministerstva dopravy, jak se bude stavět v příštích deseti letech.

Motoristům nejvíc uškodily megalomanské představy politiků a byrokratů o tom, jak vznikne hustá síť čtyřpruhových silnic po celém Česku, jak budou dálnice překonávat pohoří a údolí řek bez ohledu na přírodní podmínky.

Důsledky jsou vidět například na dálnici D8 přes České středohoří. Naplánovala se ještě v dobách komunistického režimu, nebyly na ni však peníze. Pak ale slíbila Evropská unie zdánlivě neomezené množství financí na stavbu nových silnic.

Proto v roce 2007 shromáždili úředníci ministerstva dopravy všechny možné návrhy, kde se dá silnice postavit. Tehdejší vedení ministerstva mělo korupční sklony, a proto dávalo přednost nejdražším návrhům, na kterých se dal vybírat nejvyšší objem provizí. Logicky si ke stavbě vybralo šestnáctikilometrovou trasu přes Středohoří, kde bude nutné postavit řadu mostů a tunelů. Naplánovala se tedy investice za deset miliard korun, v roce 2007 se začalo stavět a do roku 2010 mělo být hotovo. Ještě počátkem letošního června se předpokládalo, že cena naroste na 15 miliard a že se termín dokončení posune na rok 2015. Ovšem při povodních se přes silnici svezla část svahu a tím je jisté, že nároky na peníze i na čas dále porostou.

Stavitelé zdržení připisují odporu ekologické organizace Děti Země, ve skutečnosti ale jde o něco jiného. Pětileté zdržení při stavbě drahé dálnice totiž v Česku patří spíše k těm menším. Kritika ekologů měla jiný důsledek. Upozornili Evropskou komisi na to, že stát při schvalování stavby porušil zákony. Evropská unie tedy stavbu neproplatí a vláda musí hledat zdroje ve svém hubeném rozpočtu.

Nejde o výjimečný příklad, pouze ilustruje situaci, kdy se začala stavět řada megalomanských staveb, na které dnes nejsou peníze, musí se však dokončit. Tím vyschly zdroje na důležitější komunikace, které by konečně vytvořily páteřní síť dálnic, jejíž vznik se podle dokumentů ministerstva dopravy odkládá do blíže neurčeného termínu ve dvacátých letech.

Dnes je jisté, že se do roku 2023 nepostaví žádná dálnice, která by spojila Jihočeský a Karlovarský kraj se zbytkem republiky, nevznikne druhá dálnice z Čech na Moravu, která by byla alternativou k přetížené D1, nebude propojena dálniční síť Česka a Rakouska.

Na druhé straně zůstanou v České republice izolované úseky dálnic, které sice stály velké peníze, přesto nepřekročí regionální význam. Dálnice se staví také na zmíněném Karlovarsku a v jižních Čechách, propojí však jen Karlovy Vary s Chebem, resp. České Budějovice s Táborem, ale nepovedou dál ani do českého vnitrozemí, ani za hranice republiky. Bez dalšího pokračování vznikla rychlostní silnice z Chomutova do Žatce, čtyřpruhová silnice z Polska přes Český Těšín do Frýdku-Místku nebude mít pokračování do moravského vnitrozemí.
Utratily se stovky miliard a kvalita dopravy se nezlepšila.