Petr Holub: Pro a proti koalice sociálních demokratů s ANO

26. březen 2018
Andrej Babiš

Sociální demokracie vstoupí do koalice s Andrejem Babišem a stane se tak menším partnerem jeho hnutí ANO. Je to tak správně a všichni si to přejí. Klíčovým podporovatelem je prezident Miloš Zeman.

A i kdyby Babiš ve skutečnosti se sociálními demokraty vládnout nechtěl, tak se musí přizpůsobit, protože bez Zemana vládu nesestaví. Přitom na místě premiéra by rád zůstal.

Koalici podporuje také většina parlamentních stran. Neznamená to, že by pro ni jejich poslanci nutně hlasovali, ovšem neoficiálně říká snad každý, že dohoda ANO a ČSSD je lepší než předčasné volby, které si nepřejí zvlášť pravice a komunisté.

Na spolupráci, byť s politikem obviněným z podvodu, se těší také značná část sociálních demokratů v čele s prvním místopředsedou Jiřím Zimolou. Mají proto všem pochopitelné důvody.

ANO je hnutí se sklony k liberální rétorice včetně vyrovnaného rozpočtu a důchodového účtu, sociální demokracie však může do programu koaliční vlády prosadit svá tradiční témata, například placení nemocenské od prvního dne nemoci, vyšší důchody a vyšší platy učitelů, dosud nejde vyloučit, že se budou zvyšovat také minimální mzdy, zavede daňová progrese a sektorová daň pro velké koncerny.

Jiří Zimola

Historickým posláním sociálních demokratů je pomáhat těm chudším a to je tedy dostatečný důvod, aby se do vlády vstoupilo. Většina médií odprava do leva i od oligarchů k alternativním webům také dohodu očekává.

Prodat svobodu a právo za sociální jistoty?

Přesto není předem jisté, že se sociální demokracie rozhodne podle všeobecného přání a očekávání. Pouhé zvýšení důchodů a nemocenské není dostatečný argument, nemusí jím být ani to, když se zvýší minimální mzda. Solidarita s chudými a tedy rozpočtové přerozdělování či vyšší dělnické mzdy přece nejsou jediným motivem, na kterém stojí už 150 let sociální demokracie.

Ve skutečnosti se hlásí k principu francouzské revoluce „svoboda, rovnost, bratrství“. Vedle bratrské solidarity se tam tedy najde také svoboda a rovnost před zákonem. Dokonce z kritického pohledu je zřejmé, že je hnutí ANO připraveno zvýšit nějaké dávky, i když proti předchozím vládám nejde o významný převrat.

Petr Holub

Není ovšem jasné, jak se ANO staví k dalším maximám sociálnědemokratického programu. Velký respekt k ústavě, tedy k právu, nemůže mít hnutí, kterému nedělá nejmenší potíže vládnout dlouhé měsíce bez důvěry sněmovny.

O rovnosti před zákonem také těžko mluvit. Kdo z občanů si dokáže představit, že bude klást trestnímu řízení se svou osobou takové překážky, jako šéf hnutí Babiš.

Ani ke svobodě se hnutí ANO jednoznačně nehlásí. Jeho politika byla dosud nástrojem, jak posílit pozici jeho zakladatele, který chce řídit stát jako firmu. Přitom se soukromý podnik nikde na světě nepovažuje za demokratické těleso, které v první řadě šetří svobodu svých zaměstnanců.

Existují tedy vážné otázky, které chtějí mnozí sociální demokraté před dohodou s ANO vyjasnit. Není divu. Právě sociální demokracie je nosičem zkušenosti, že prodat svobodu a právo za sociální jistoty je cestou, která nikam nevede. Samozřejmě není vyloučeno, že se všechny zmíněné obavy podaří rozptýlit. Před sjezdem sociálních demokratů na to jsou ještě dva týdny.

Autor je komentátorem Echa24.

Spustit audio
autor: Petr Holub
  • Aktuální dění
  • Komentář