Petr Holub: Příliš pozdní utrácení
Vláda rozdává peníze pozoruhodně aktivním způsobem, snaží se především ministři ze sociální demokracie, přidávají se však také jejich lidovečtí kolegové.
Je to neobvyklý pohled, jak se schvalují zákony, které mají přidávat na sociální dávky i služby, zdravotníkům, zemědělcům, průmyslníkům, ale také filmařům, rodinám, školám, státním úřadům a tak dále. Imperativ minulých vlád byl najednou zapomenut a vláda se zadlužovat může.
Překvapila i reakce ekonomických analytiků, kteří také mluví úplně jinak než dříve. Před pár lety zdůvodňovali nutnost úsporné politiky Nečasovy vlády tím, že jedině země bez dluhů může prosperovat, protože investoři rozpočtovou kázeň ocení. Teď mluví úplně jinak.
Vládní výdaje se v letošním roce zvyšují příliš málo, jen o nějakých čtyřicet miliard. Ve srovnání s celkovým objemem státní útraty, která přesahuje 1200 miliard, to není příliš dramatický nárůst.
Reálně přitom vláda utrácí méně, protože se především nedaří investovat. Jako by se státní výdaje zastavily na určité hranici a výš to prostě nejde.
Přitom v nejbližších měsících hrozí, že neporoste export, a tak zbývají jenom vyšší vládní výdaje do spotřeby, aby daly nějaký impuls k rozvoji ekonomiky. Navíc rozpočet na příští rok zvyšuje výdaje také jen opatrně, podle aktuálního návrhu rozpočtu jen o 16 miliard. To je zkrátka málo.
Neobvyklý postoj spíše liberálně smýšlejících analytiků prozrazuje poučení z úsporné politiky. Minulé vlády to pod vedením ministra financí Miroslava Kalouska s úsporami přehnaly tak, že přispěly k ekonomickému poklesu, pokud ho vůbec nezpůsobily.
To zní opravdu jako velké selhání, v každém případě je nutné politiku změnit. Zdá se tedy, že radikální levicový kurs sociální demokracie přichází v pravou chvíli a že se – znovu překvapivě – nedočká žádné kritiky.
Občan České republiky by měl tedy teoreticky jásat, protože po hubených letech začínají léta hojnosti. Ovšem není jisté, jestli takové hodnocení odpovídá realitě všedního dne.
Z perspektivy běžného občana totiž vypadá poslední ekonomický vývoj jinak než z pohledu rozpočtových plánovačů. Hospodářský propad především snížil spotřebu rodin. Mzdy nerostly, a přitom se zvyšovaly daně, které platili opět občané prostřednictvím spotřebních daní a daní z přidané hodnoty.
Zvýšení daní z minulých let se teď realizuje ve vyšších příjmech státního rozpočtu, dříve k tomu vinou ekonomického poklesu nedošlo. Teď tedy začne stát rozdávat prostředky, o které občany připravil úspornou politikou minulých let. Není jisté, jestli to je právě ideální stav a jestli vůbec může být taková politika efektivní.
Hlavní přitom není obava, jestli stát vůbec dokáže utrácet, ale spíše v tom, že utrácení nestihne. Ekonomický růst bude v příštích měsících nejspíš i nadále zpomalovat a vyšší vládní výdaje do sociálního systému nebo do podpory podniků by měly tento trend obrátit.
Hrozí tedy varianta, že ekonomika poklesne příliš hluboko, než aby jí jakékoli vládní výdaje mohly významně pomoci. Možná tak hluboko, že na tyto výdaje už ani nebudou peníze.
Jednou větou, pokud chce vláda podpořit spotřebu, pak je nejvyšší čas snížit nedávno zvýšené daně, nejlépe od 1. ledna.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
