Petr Holub: Přes všechny krize k novému růstu
Středoevropský průmysl zažívá svůj soumrak bohů. Přesně takový dojem se musel v uplynulých letech postupně prohlubovat. Nejdříve zpřetrhání obchodních řetězců v důsledku pandemie covidu, válka na Ukrajině a s ní související energetický šok, v poslední době válečné napětí v Perském zálivu, dovozní cla prezidenta Trumpa a vyostření konkurenčního boje s Čínou vyvolané snížením kurzu tamní měny. Nemluvě o nekončícím proudu nových byrokratických předpisů.
Čtěte také
Přitom průmysl a export průmyslových výrobků je tím, na čem stojí prosperita celé Evropy, v první řadě průmyslové lokomotivy jménem Německo a jeho dvorního dodavatele, kterým je česká industrie. Pochmurná nálada v podnikatelském sektoru, a zvláště v průmyslu, se logicky prohloubila také počátkem letošního roku, což vedlo dokonce tak renomovaný institut jakým je mnichovský Ifo k varování, že Německo stojí na pokraji další recese. To automaticky platí i pro Česko.
V polovině roku je všechno jinak. Údaje o německém průmyslu a exportu se převrátily do kladných hodnot a v Česku platí to samé. Hlavní titulek pro Německo zní, že země v červnu zaznamenala historický exportní rekord, který činí něco přes 139 miliard eur.
Je to zvláštní. Výpadek vývozu do Číny a Spojených států se vyrovnal vývozem do zemí Evropské unie a v menší míře do menších mimoevropských států. V důsledku se také pro Čechy zvýšila hodnota průmyslových zakázek ze zahraničí meziročně o pětinu.
Čtěte také
Neudrželi se ani obvykle střízliví analytici Raiffeisen banky a výkřikem „Skvělé zprávy z průmyslu!“ přivítali fakt, že české továrny vyrobily nejvíc zboží v historii, míněno i s přihlédnutím k sezónním výkyvům. Nadšení z tak dlouho neslýchaných pozitivních zpráv ovšem nemůže zakrýt, že situace výrobních podniků, ať už jde o Česko nebo Německo, se zdá být paradoxní.
Pevný základ prosperity
V Německu jde o výše zmíněné přesměrování exportu ze zámoří hlavně dovnitř Evropské unie, dodejme, že se jedná zvláště o export automobilů, letadel, lodí, železničních souprav a také zbraní. Znamená to, že došlo k úspěšné transformaci obchodní politiky, která je připravena uspokojit i menší zájemce v Evropě i jinde na světě, a tím se osvobozuje od závislosti na velkozakázkách světových velmocí. Samozřejmě, otázka zní, kolik německého exportu ještě může vnitřní evropský trh přijmout.
Čtěte také
Česko prožívá jiný paradox. Od dob covidu poklesl počet podnikatelů v průmyslu na polovinu. Zavíráním podniků ovšem došlo ke koncentraci kapacit, což obvykle znamená vyšší produktivitu. Příběh o koncentraci výroby zažily už mnohé země a Česko ve své historii nejméně dvakrát. Samozřejmě jde o to, aby nějaké malé podniky vůbec zůstaly.
Sečteno a podtrženo, německý i český průmysl prokázal odolnost, protože využil své dosud neobjevené rezervy. V důsledku se může stát průmyslová výroba opět tím, čím byla například po světové finanční krizi, tedy pevným základem, na které vyroste budoucí středoevropská prosperita.
Zřejmě tedy neprožíváme skutečný soumrak bohů. Jenom jsme se nechali příliš unést stejnojmennou Wagnerovou operou na letním festivalu v Bayreuthu a její představení právě končí.
Autor je publicista
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Přijměte pozvání na úsměvný doušek moudré člověčiny.
František Novotný, moderátor
Setkání s Karlem Čapkem
Literární fikce, pokus přiblížit literární nadsázkou spisovatele, filozofa, ale hlavně člověka Karla Čapka trochu jinou formou.
