Petr Holub: Po volbách bude politická scéna roztříštěná jako nikdy

Není jich ostatně mnoho, protože námahu si se sběrem dat daly jen dvě společnosti, Median a nově založená Behavio. Je pravda, že opakují vzorec, který se během končícího období ustálil na předpovědích, že favorizované hnutí ANO má podporu mezi 25 a 30 procenty.

Sociální demokraté a komunisté mají okolo patnácti, mezi pěti a deseti procenty se najdou ODS, TOP 09, lidovci a Svoboda a přímá demokracie Tomia Okamury. O překonání pětiprocentní hranice usilují i mnozí další, přitom nejvíc věrohodně Piráti, zelení a Starostové.

Dalo by se očekávat, že volby také tak nějak dopadnou, ovšem leccos se může změnit prostě jenom tím, že se lidé vrátí z prázdnin a že do svých úvah započtou očekávané trestní stíhání šéfů hnutí ANO, případně rozdělení Starostů a lidovců.

Obě zmíněné výzkumné agentury pracují s daty, při kterých se neurčí jenom nejpravděpodobnější výsledek, jehož předpověď se ostatně může v současném období nejistoty významně změnit. Zajímavější je dnes zjišťování, koho vůbec jsou lidé ochotni volit, protože tím se staví jejich rozhodování jasné mantinely.

Předvolební kampaň hnutí Starostové a nezávislí|foto: ČTK, Václav Šálek,ČTK

Společnost Median s tím měla značné úspěchy při krajských volbách a dnes z jejich výsledků vyplývá, že šanci na vstup do sněmovny má opravdu nejméně deset stran. Nová společnost Behavio dochází k obdobným výsledkům. U nové agentury je třeba dodržovat určitou obezřelost, protože není jisté, do jaké míry se jí dá věřit, nelze však přehlédnout, že přináší novou kvalitu.

Základní mantinely zůstanou

Publikuje mimo jiné data, jak se dnes rozhodují voliči z minulých voleb v roce 2013, a tím veřejnosti ukazuje, které strany mají k sobě blízko a mezi kterými tedy mohou příznivci přecházet. Nechybí ani údaje o věku či vzdělání příznivců, velikosti obce, odkud pocházejí. Tato data mají k dispozici i ostatní agentury, obvykle je však nepublikují.

Proto je zajímavý i zásadní výsledek, který z průzkumu vychází. V Česku se recyklovalo rozdělení voličů mezi pravici a levici, i když není úplně jisté, jestli toto rozdělení označit také dnes za pravolevou polaritu. Tedy pravici tradičně volí mladší a vzdělanější lidé, spíše z velkých měst i značný podíl podnikatelů. U levice je tomu naopak a je třeba zdůraznit velký podíl penzistů.

Nuže stejné sociologické složení má i nová pravice, do níž se vedle ODS a TOP 09 počítají i lidovci se Starosty, zelení, nově Piráti. Naopak k tradiční levici, kterou tvořili sociální demokraté a komunisté, se přidali Okamurovi voliči nebo Rozumní, a překvapivě také příznivci hnutí ANO.

Demonstrace SPD na Václavském náměstí. Na snímku Tomio Okamura|foto: Vojtěch Man

Podstatný je fakt, že v tomto rozdělení není místo pro střed. Možná není správné mluvit o pravici a levici, přesto tato slova označují politické póly určené životním stylem, které mají značnou přitažlivost.

Tady už se dá najít nějaká souvislost s volebním výsledkem. Volby ukážou stranu, která se může stát novým lídrem pravice. O vítězi nicméně rozhodne souboj na levici, kde se ANO snaží převzít voliče ČSSD a KSČM, přitom musí zabránit, aby neutekli k Okamurovi.

Kdo by chtěl být odvážnější, ten by mohl předpovědět, že po volbách bude politická scéna roztříštěná jako nikdy. Jednou větou, rodí se něco nového, ale základní mantinely zůstanou.