Petr Holub: O krajích, které se dokážou ubránit krizi
Když stát platí, dobře platí. Těmito slovy dnes mohou chválit svou práci zaměstnanci veřejné sféry – úředníci, učitelé, zdravotníci, policisté, požárníci.
Jejich platy rostly v minulých letech rychleji než v jiných sektorech a tempo drží také teď, v časech koronavirové krize. Dobře je krajům, které mají hodně úředníků, učitelů a policistů, dalo by se uzavřít. Podrobnější pohled na české kraje přesto odhalil, že to nemusí být pravda.
Čtěte také
Výhodu silného státního sektoru ukázala ekonomická bilance Spolkového statistického úřadu za první pololetí. Koronavirová krize poškodila všechny země Německa, nejméně ovšem velká města, tedy Berlín a Hamburk s jejich zázemím, spolkovými zeměmi Braniborsko a Šlesvicko-Holštýnsko.
Ekonomický výkon tam poklesl asi o pět procent. Obvyklé komentáře dodávají, že v těchto městech provozují silný vzdělávací i zdravotnický a sociální sektor, které jsou z velké části placeny z veřejných peněz. Naopak země postavené na tradičním průmyslu a službách mají potíže. Někdejší enkláva těžkého průmyslu Sársko ztratilo na ekonomickém výkonu skoro deset procent.
V Česku vidíme něco podobného, přinejmenším pokud jde o objem vyplacených mezd, který je jedním z nejdůležitějších kritérií ekonomického výkonu. Nejméně, zhruba o procento, poklesl objem mezd za druhé čtvrtletí v hlavním městě. Slušně, s poklesem o dvě procenta, dopadlo také Brno s jižní Moravou.
Hospodářská síla krajů
Vzhledem k tříprocentní inflaci není ani tato bilance výhrou, protože znamená v reálu pětiprocentní pokles příjmů práceschopného obyvatelstva. Ovšem o poznání větší potíže mají průmyslové póly českých zemí, tedy Ostravsko a Liberecko, kde se objem mezd snížil o víc než pět procent. Po započtení inflace to je k deseti procentům.
Čtěte také
Přesto nejde použít německý výklad, protože státem či dalšími veřejnými institucemi placených zaměstnanců není v Praze či Brně víc než v Ostravě či Liberci. Zabrzdit propad ekonomiky pomohly sektory, kde státní účast není rozhodující.
Praha má ve srovnání se zbytkem země nesrovnatelně víc finančníků, informatiků, právníků a nezávislých pracovníků ve výzkumu, v tom se jí vzdáleně blíží právě jen jižní Morava. Zatímco zaměstnanci průmyslových podniků v Ostravě, Liberci či na Královéhradecku, případně hoteliéři na Karlovarsku museli vyjít s podporou zvanou Antivirus, specialisté z velkých měst si dokázali poradit sami. Platy státních zaměstnanců jen vyrovnávaly nepoměr.
Zkušenost z krize ukazuje, jak důležité je udržet v kraji perspektivní hospodářské odvětví. Mzdy se méně snižovaly rovněž na Olomoucku a v jižních Čechách se silným sektorem zemědělství, který krize nepostihla. Totéž platí pro Ústecko, které je přes všechny potíže výkonným centrem tuzemské energetiky.
V čem spočívá hlavní hospodářská síla jednotlivých krajů a jak je chráněna před budoucí či příští krizí? Tak zní kontrolní otázka, kterou mohou voliči položit kandidátům ve volbách krajských zastupitelů, a podle odpovědi jednotlivých stran se potom mohou rozhodnout.
Autor je reportér serveru Seznam Zprávy
Více o tématu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
