Petr Holub: O čem rozhodnou volby: Koalice, nebo Zeman

11. říjen 2013

Největší pochybnosti, komu dát svůj hlas, prožívají občané ve srovnání všech polistopadových voleb zcela jistě letos. Dva týdny před tím, než půjdou volit, se totiž při svém rozhodování nemají o co opřít.

Strany nenašly ve volební kampani opravdu silné téma a všechny se do značné míry shodují v tom, že je třeba pomoci pracovníkům postiženým krizí či chudým rodinám, že je naopak třeba postihnout korupčníky či lajdáky, a tradičně - je třeba dát víc peněz na vzdělání i na stavbu dálnic.

Dá se rozhodovat podle detailů či podle toho, jak věrohodné jsou více či méně velkolepé sliby.

V žádných polistopadových volbách také nebylo zřejmé do té míry jako dnes, že voliči mají vlastně jen poradní hlas. Vždycky se vědělo, že při sestavení vlády a jmenování premiéra hodně záleží také na dohodách šéfů stran. Například v roce 1998 získala ve sněmovně většinu pravice, přesto byl premiérem jmenován šéf vítězné strany Miloš Zeman. Před třemi lety naopak šéf sociálních demokratů Jiří Paroubek premiérem jmenován nebyl a vládu převzala vratká pravicová většina.

Letos jsou na tom voliči ještě hůře a jejich hlas bude zřejmě jen poradní. Prezident Miloš Zeman už předem upozornil, že podle ústavy může premiérem jmenovat v zásadě každého a že to tedy nemusí nutně být předseda strany, která vyhraje volby nebo která domluví parlamentní většinu. Otázka tedy zní, jestli vůbec jít k volbám a v případě, že se půjde, tak komu dát přednost, aby se to líbilo prezidentovi.

S tím souvisí otázka koalic, na kterou se opět velmi těžce hledá odpověď. Agentury pro výzkum veřejného mínění se totiž v prognózách rozcházejí nejvíc v historii. Třeba komunisté dostanou podle různých předpovědí 11 až dvacet procent hlasů, občanským demokratům hodí své hlasy sedm až dvanáct procent občanů a tak by se dalo pokračovat. Ke všemu tu je dosud nejvíc takzvaně nových stran, zpravidla podnikatelských projektů. V případě Zemanovců a Okamurova Úsvitu není jisté, zda se do sněmovny dostanou, Babišovo Ano 2011 do ní skoro jistě vstoupí, ale kolik dosáhne jeho podíl, zase neví nikdo.

S větší pravděpodobností se dá říci pouze to, že levicové strany ČSSD a KSČM mají bezpečně k dispozici 40 procent voličů, pravicoví občanští demokraté a TOP 09 dvacet procent, lidovci něco přes pět procent. Z takového rozdělení karet nejde žádná koalice sestavit, i kdyby byl prezident Zeman bůhvíjak vstřícný.

Zbývá třetina voličů, o jejichž hlasy se teď hraje. Nikdo by se dnes nedivil, kdyby Babišovo Ano z nich získalo většinu, ovšem ani tím se vyhlídky na koalici nevyjasní, protože pravicové i levicové strany spolupráci s vlivným podnikatelem odmítají.

Z toho se dá odvodit, že se při nadcházejících volbách bude hrát víc než kdy jindy o podobu možné koalice. Buď voliči dokážou sestavit sněmovnu, kde bude všechno víceméně jasné, anebo jejich hlasy v zásadě propadnou, protože o novém premiérovi rozhodne bez jakékoli opozice prezident Zeman.

Řečeno ještě obecněji, voliči teď musí revitalizovat nebo přímo resuscitovat sněmovnu rozvrácenou vstupem nových stran a nepřetržitými skandály. Třemi slovy: prostě předčasné volby.

autor: Petr Holub
Spustit audio